12 C 419/2025-58 — Okresní soud v Nymburce

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem ve výši 78,07 % p.a z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úrok ve výši 12 % p.a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, . Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, poskytla žalované převodem na účet peněžní prostředky ve výši , částka, za úrok ve výši 78,07 % ročně. Žalovaná dohodnuté splátky nehradila řádně a včas, došlo proto k zesplatnění úvěru ke dni , datum, . Žalovaná uhradila částku , částka, , z toho , částka, dne , datum, . K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů a dokladů poskytnutých žalovanou, ověřila v databázích a ověřila je prohlášením žalované a doklady o příjmech.2. Podáním ze dne , datum, a , datum, , před zahájením jednání ve věci samé, vzala žalobkyně žalobu zpět pro peněžité plnění s příslušenstvím uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, z toho pro částku , částka, s odůvodněním, že žalovaná tuto částku uhradila dne , datum, a pro částku , částka, , kterou žalovaná uhradila dne , datum, . Soud rozhodl dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. V řízení bylo nadále pokračováno pro požadavek na zaplacení peněžitého plnění včetně příslušenství uvedeného ve výroku II.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. , hodnota, , dodatku č. , hodnota, , oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, , potvrzení o provedené platbě, výpisy SMS zpráv, občanského průkazu, dodejky a splátkového kalendáře má soud prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované, která je ve smlouvě označena rodným číslem, peněžní prostředky v částce , částka, , a to převodem z účtu žalobkyně na účet žalované. Žalovaná se zároveň zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky ve výši 78,07 % ročně, a to ve 48 splátkách po , částka, měsíčně k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k vyplacení úvěru.5. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy písemně prohlásila, že má pravidelný čistý měsíční příjem , částka, z hlavního pracovního poměru u zaměstnavatele , právnická osoba, ., kde pracuje na dobu neurčitou a není ve výpovědní lhůtě, je svobodná a bydlí ve vlastním bytě. Kromě výdajů na svoji osobu ve výši životního minima , částka, žalovaná uvedla, že má výdaje ve výši , částka, na bydlení. Nemá další výdaje. Z výplatních pásek soud zjistil, že žalované byla vyplacena dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, a dne , datum, částka , částka, od zaměstnavatele , právnická osoba, . Z výpisu záznamů z registru NRKI a Solus soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, zjišťovala informace o žalované v registru NRKI a Solus.6. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že z účtu žalobkyně č. , č. účtu, byla odepsána na účet žalované č. , Anonymizováno, platba ve výši , částka, .7. Z karty klienta soud zjistil, že žalobkyně evidovala v souvislosti se smlouvou č. , hodnota, úhrady žalovaného v období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, .8. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně v souvislosti s předmětnou smlouvou sepsala pro žalovaného oznámení o zesplatnění úvěru a výzvu k úhradě částky , částka, .9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího archu ze dne , datum, má soud prokázáno, že žalobkyně v souvislosti s předmětnou smlouvou odeslala dne , datum, prostřednictvím držitele poštovní licence žalovanému výzvu k okamžité úhradě všech pohledávek vyplývajících ze smlouvy č. , hodnota, s upozorněním na možnost jejího vymáhání.10. Soudu nezbylo než uvěřit tvrzení žalobkyně, že žalovaná v souvislosti s předmětnou smlouvou o úvěru uhradil před podáním žaloby , částka, , a po podání žaloby částku , částka, , neboť žalovaná další úhrady netvrdila.11. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud o skutkovém stavu uzavřel, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v částce , částka, a žalovaná se zavázala tyto žalobkyni vrátit s úroky ve výši 78,07 % ročně z dlužné částky ve 48 splátkách po , částka, měsíčně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala schopnost žalované úvěr splácet na základě informací poskytnutých žalovanou a ověřených způsobem popsaným v bodu 5 a 6 tohoto odůvodnění. Žalobkyně částku , částka, žalované skutečně poskytla. Žalovaná žalobkyni v souvislosti s předmětnou smlouvou uhradila částku , částka, . Žalobkyně žalovanou k okamžité úhradě dluhu z předmětné smlouvy vyzvala dopisem odeslaným dne , datum, .12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 86 odst. 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.17. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.19. Na základě shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z., současně se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o. z. Soud se v návaznosti na tento právní závěr dále zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá ust. § 86 odst. 1 zákon o spotřebitelském úvěru.20. V projednávaném případě soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s řádnou péčí odborníka, tedy aniž by spolehlivě zjistila, zda žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tedy vrátit jistinu a zaplatit úroky ve splátkách. Žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti postupovala zcela formálně a spokojila se s tím, co o příjmech a výdajích žalované zjistila z jeho prohlášení, aniž by její poměry vyjma příjmu od zaměstnavatele jakkoliv ověřila. Ani skutečné výdaje, které žalovaná uvedla v minimální možné výši, ani majetkové poměry žalované žalobkyně nijak neověřovala. Žalobkyně nepochybně měla možnost požadovat po žalované výpis z jejího běžného účtu, a to za účelem ověření jeho pravidelných výdajů. Stejně tak měla žalobkyně možnost požadovat po žalované potvrzení o výši jeho nákladů na bydlení a přesvědčit se prostřednictvím výpisu z katastru nemovitostí, zda žalovaná k bydlení využívá vlastní nemovitosti, čímž by si zároveň ověřila, zda nemá žalovaná další výdaje, například v souvislosti s pořízením vlastního bydlení prostřednictvím hypotéč