8 C 405/2025-50 — Okresní soud v Nymburce

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala žalované poskytnout , částka, . Žalovaná úvěr čerpala. Žalovaná na úvěr nezaplatila ničeho. Z důvodu poručení smlouvy žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení zbývající dlužné částky dopisem ze dne , datum, .Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Z listiny označené jako „Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, “ soud zjistil, že tato obsahuje ujednání o poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Litina je datována k , datum, . Pod jménem žalované je uvedeno datum, hodina, ID a , Anonymizováno, .Z fotografie občanského průkazu na jméno žalované a rodného listu soud zjistil, že žalobkyni byly poskytnuty fotografie těchto dokladů.Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že dne , datum, bylo na účet připsáno , částka, .Z dopisu ze dne , datum, včetně podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla vyznána k zaplacení pohledávky do , datum, .Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaná listinu označenou jako „Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, “ podepsala. Podle zák. č. 397/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7). Samotné přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (dále jen „eIDAS“) ve svém čl. 25 odst. 2 právní účinky rovnocenné s vlastnoručním podpisem spojuje pouze s kvalifikovaným elektronickým podpisem. Takový podpis však k podepsání písemnosti nebyl použit. Použití jiné formy elektronického podpisu pak soud hodnotí s přihlédnutím k ustanovení § 562 o.z., které stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle soudu však žalobkyně neprokázala, že by písemnost byla podepsána způsobem, který by zaručoval integritu podepisovaného dokumentu, tedy že by osoba používající online platformu , Anonymizováno, souhlasila se zněním smlouvy v podobě, jaká je soudu předkládána. Z předmětného jednání nelze ani jednoznačně identifikovat jednající osobu, neboť zadat identifikační a kontaktní údaje může i jiná osoba odlišná od žalované. Jelikož však bylo prokázáno zaslání , částka, na účet žalované a nebyl prokázán žádný právní důvod zaslání těchto prostředků, jedná se o bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vrátit ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z.Soud proto vyhověl žalobě co do zaplacení částky , částka, a vzhledem k tomu, že žalovaná byla od , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení (den následující po splatnosti dle výzvy), vyhověl soud žalobě rovněž co do příslušenství z uvedené částky ve smyslu § 1970 o.z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.Z důvodu neuzavření smlouvy nezbylo než žalobu ve zbývající části požadovaného příslušenství zamítnout.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 94,46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 97,23 % a úspěchu žalované v rozsahu 2,77 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky , částka, za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .