18 C 318/2020-12 — Okresní soud v Novém Jičíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum]. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu pojistné smlouvy, kterou žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil řádně sjednané pojištění, dluží žalobkyni žalovanou částku. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako pojistitel na straně jedné a žalovaný jako pojistník na straně druhé uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o životním pojištění FLEXI, s počátkem pojištění ke dni [datum]. Žalovaný řádně nehradil pojistné a proto pojistná smlouva ke dni [datum] pro neplacení pojistného zanikla a žalovaný tak za období od [datum] do [datum] dluží žalobkyni na pojistném částku [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum]. Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] řádně vyzván k zaplacení dlužné pohledávky, avšak na tuto ničeho neuhradil. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Na základě výše uvedených skutečností soud zavázal žalovaného v souladu s § 2758 o. z. k úhradě žalované částky, jakožto dluhu na pojistném z výše uvedené pojistné smlouvy. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou žalované částky, zavázal ho soud rovněž v souladu s ustanovením § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. k úhradě zákonného úroku z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].