12 C 242/2021-16 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] Smlouvu o úvěru [číslo], platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Smlouvu žalovaná uzavřela v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. [právnická osoba], IČ: [číslo], kde zároveň při podpisu smlouvy obdržela požadovanou výši úvěru [částka], což stvrdila podpisem smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy tedy [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši [částka], přičemž žalovaná se zavázala [právnická osoba] vrátit částku [částka] spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum] výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci.. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení [částka] a skládala se z nesplacené jistiny ve výši [částka], nesplacené smluvní pokuty ve výši [částka], neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši [částka]. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] Poslední upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované dne [datum]. 2. Před zahájením řízení vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky ve výši [částka], představující kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka]. Soud řízení v tomto rozsahu dle ust. § 96 odst. 2 občanského soudního řádu usnesením zastavil. Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení jistiny ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka]. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání nařízenému na den [datum] se účastníci nedostavili, když právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaná se nedostavila bez omluvy. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu dále jen "o.s.ř.). 4. Po provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých důkazů za prokázaný následující skutkový stav: právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) se jako věřitel zavázal, že poskytne žalované jako klientovi na základě smlouvy [číslo] uzavřené prostřednictvím zprostředkovatele dne [datum] v hotovosti částku v celkové výši [částka]. Poskytnutou částku ve výši [částka] s příslušenstvím se žalovaná zavázala uhradit do [datum]. Ve smlouvě bylo mimo jiné stranami dohodnuto, že v případě porušení povinnosti klienta (žalované) zaplatit jakoukoli část závazku podle této Smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění klienta, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, a dále [částka] za každou jinou písemnou upomínku. (Ze smlouvy ze dne [datum], z výpisu z účtu k verifikační platbě, z VOP). [anonymizována dvě slova] poskytla žalované částku ve výši [částka] dne [datum]. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho, ačkoliv byla upomínána (z upomínek ze dne [datum] a ze dne [datum]). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno a zároveň byla dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum], vyzvána k zaplacení dluhu ve výši [částka] (ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy, z oznámení o postoupení pohledávky, z poštovního podacího archu). V řízení nebylo žalobkyní prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost žalované. Žalovaná v řízení ani netvrdila, zda a jakou část pohledávky žalobkyni (či právnímu předchůdci) uhradila. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne [datum], soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č.145/2010 Sb., proto bylo povinností žalobkyně (právního předchůdce) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně soudy v rámci rozhodovací praxe opakovaně dospěly k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal, tedy že se jedná o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 8 Co 47/2018). 12. V projednávané věci žalobkyně ani netvrdila, že [právnická osoba] prověřovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., a ani nepředložila k uvedenému žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohla ani být poučena o následcích, které zákon spojuje s neunesením břemen tvrzení a důkazního bře