18 C 357/2020-14 — Okresní soud v Novém Jičíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nezaplaceného jízdného v hromadné dopravě, kdy se žalovaná při kontrole neprokázala platným jízdním dokladem. Proto naplnila podmínky pro to, aby po ní žalobkyně požadovala zaplacení jízdného spolu s přirážkou. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru, žalovaná se v tvrzené době dne [datum] na trolejbusové lince [číslo] (zastávka [část obce] ve městě [obec]), dne [datum] na tramvajové lince [číslo] (zastávka [ulice] ve městě [obec]), dne [datum] na tramvajové lince [číslo] (zastávka [ulice] – hlavní vstup ve městě [obec]), dne [datum] na tramvajové lince [číslo] (zastávka [ulice] ve městě [obec]) a dne [datum] na tramvajové lince [číslo] (zastávka [ulice] ve městě [obec]) neprokázala kontrolorovi platným jízdním dokladem. Totožnost žalované byla ověřena dle předloženého dokladu totožnosti a to [číslo obč. průkazu]. Jízdné ani přirážku žalovaná i přes výzvu k plnění žalobkyni neuhradila. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že žaloba je důvodná. Dle ustanovení § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Smluvních přepravních podmínek smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle ustanovení § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku a to v daném případě v celkové výši [částka]. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinna podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinného od 1. 1. 2014 platit žalobkyni úroky z prodlení, jejichž výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].