24 C 120/2020-40 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 5. 2020 se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému, naposledy upravenou na částku 5 000 Kč měsíčně, k datu 30. 6. 2020, z důvodu, že žalovaný nebude studentem, bude zaměstnán a tedy schopen sám se živit. 2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 20. 6. 2020 se zrušením výživného nesouhlasil s tím, že až ukončí řádné studium, bude o tom soud informovat. Poukázal na to, že žalobce si řádně neplní svou vyživovací povinnost a na výživném dluží velkou částku. 3. Podáním ze dne 26. 11. 2020 žalobce změnil svou žalobu a navrhoval snížení výživného na žalovaného na částku maximálně do 3 000 Kč měsíčně od června 2020, kdy mu byl přiznán předčasný důchod. Snížení výživného navrhoval proto, že žalovaný předložil potvrzení o dalším studiu, které je již několikáté v pořadí. Rovněž tvrdil, že žalovaný je již od roku 2019 výdělečně činný jako osobní trenér ve [anonymizována tři slova] [obec], výdělky z této činnosti však žalobci nejsou známy. Výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně bylo žalobci stanoveno od 1. 9. 2015, kdy byl ještě pracovně činný, z výdělku 27 000 Kč měsíčně. Od června 2020 byl žalobce nucen jít do předčasného důchodu, kde pobírám důchod 18 917 Kč měsíčně. Z této částky má měsíční náklady na bydlení ve výši 7 400 Kč, úvěr ve výši 4 056 Kč a životní pojistku ve výši 682 Kč, což s připočtením stávajícího výživného ve výši 5000 Kč odpovídá celkovým nezbytným výdajům ve výši 17 138 Kč. Na další životní potřeby mu zbývá jenom cca 2000 Kč, které nestačí na základní životní potřeby. Vzhledem k tomu, že od poslední úpravy výživného pro žalovaného došlo k podstatné a nikoliv jen přechodné změně poměrů na straně všech účastníků, žalobce měl za to, že jsou zde vytvořeny podmínky, aby mu bylo vyměřeno výživné v nové výši, která by odpovídala současných možnostem. 4. Podáním ze dne 16. 2. 2021 žalobce znovu změnil svou žalobu a trval na zrušení výživného, eventuálně na snížení výživného na žalovaného na částku maximálně do 3 000 Kč měsíčně od června 2020, kdy mu byl přiznán předčasný důchod. 5. K jednání dne 22. 2. 2021 se řádně předvolaní účastníci nedostavili ani nepožádali z důležitého důvodu o jeho odročení. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Při jednání soud podle § 95 odst. 1 o. s. ř. připustil jak změnu žaloby, učiněnou podáním žalobce ze dne 26. 11. 2020, tak i změnu žaloby, učiněnou podáním žalobce ze dne 16. 2. 2021. 6. Soud vzal za prokázané, že rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byla vyživovací povinnost žalobce jako otce, stanovená rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], pro nezletilého žalovaného jako syna zvýšena počínaje dnem 1. 9. 2015 z částky 4 500 Kč na částku 5 000 Kč měsíčně. V době rozhodování soud vycházel z toho, že žalovaný od září 2015 nastoupil na [anonymizováno] střední školu v [obec], kde náklady na dopravu činily 600 Kč týdně, na stravování 1 200 Kč měsíčně plus další náklady, zejména na školní aktivity a pomůcky. Mimoškolně žalovaný navštěvoval soukromé hodiny hraní na akordeon s výdaji 1 000 Kč měsíčně a aktivně hrál minigolf na vrcholové úrovni, s čímž byly spojené výdaje na cestovné na turnaje. Žalobce žil sám v bytě 1+kk v osobním vlastnictví, na koupi bytu splácel úvěr ve výši 5 800 Kč měsíčně a měl náklady spojené s bydlením ve výši 4 800 Kč měsíčně. Neměl žádnou další vyživovací povinnost. V pracovním poměru u [právnická osoba] [obec] žalobce dosahoval průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 24 285 Kč (do listopadu 2015). Do zaměstnání dojížděl s výdaji 1 400 Kč měsíčně. Neměl vyšší výdaje spojené se svým zdravotním stavem (z rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 20. 1. 2016 č. j. [číslo jednací]). 7. Žalobce byl naposledy zaměstnán u [právnická osoba] na dohodu o pracovní činnosti v době od 2. 1. 2020 do 27. 6. 2020 (ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec]). Dne 28. 6. 2020 byl žalovanému přiznán starobní důchod před dosažením důchodového věku ve výši 18 917 Kč měsíčně, který mu vyplácí [ulice] správa sociálního zabezpečení v [obec] (ze zprávy [obec] správy sociálního zabezpečení v [obec]). 8. Žalovaný je od 7. 9. 2020 řádným studentem 1. ročníku denního studia [anonymizována tři slova] školy [anonymizována dvě slova] v [obec], vzdělávacího programu [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. Výše školného činí v 1. ročníku 0 Kč, ve 2. ročníku 5 000 Kč a ve 3. ročníku 10 000 Kč (ze zprávy [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] v [obec]). Žalovaný v období od 1. 6. 2020 není u Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec] veden jako zaměstnanec, není veden jako osoba samostatně výdělečně činná a není poživatelem dávek nemocenského pojištění (ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení v [obec]). 9. Do 31. 12. 2020 bylo žalobci na výživné exekučně strženo ze starobního důchodu na běžné výživné od října do prosince 5 000 Kč měsíčně a na dlužné výživné od července do září 7 430 Kč a od října do prosince 2 430 Kč Celkem tedy bylo do konce roku 2020 sraženo 44 580 Kč (3 x 5 000 Kč, 3 x 7 430 Kč a 3 x 2 430 Kč). Dlužné výživné tak k 31. 12. 2020 činí 76 570 Kč a výkon rozhodnutí probíhá nadále pro toto dlužné výživné i pro běžné výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně. [ulice] správa sociální zabezpečení aktuálně strhává žalobci 5 000 Kč pro běžné výživné a 2 430 Kč na dlužné výživné (ze zprávy Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). 10. Podle § 163 o. s. ř., rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. 11. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 12. Podle § 913 odst. 1 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 13. Podle § 915 odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že primárnímu petitu žalobce na zrušení výživného pro žalovaného, naposledy upraveného na částku 5 000 Kč měsíčně rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], nelze vyhovět, protože žalovaný od září 2020 pokračuje v přípravě na budoucí povolání studiem na vyšším typu školy v řádném denním studiu a nelze tedy učinit závěr, že by s ohledem na tuto skutečnost byl schopen sám se živit. 15. Pokud se žalobce domáhal snížení výživného pro žalovaného na částku maximálně do 3 000 Kč měsíčně od června 2020, kdy byl žalovanému přiznán předčasný důchod, tedy od 28. 6. 2020, dopěl soud k závěru, že eventuálnímu petitu žalobce v tomto směru je třeba částečně vyhovět. V mezidobí od právní moci rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ([datum rozhodnutí]), kdy žalobce dosahoval v pracovním poměru průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 24 285 Kč, totiž došlo na straně žalobce k podstatné změně poměrů, spočívající v tom, že v souvislosti s přiznáním starobního důchodu ve výši 18 917 Kč měsíčně poklesl průměrný čistý měsíční příjem žalobce o 5 368 Kč, což se nepochybně promítlo do jeho schopnosti hradit dosavadní výživné pro žalovaného ve výši 5 000 Kč měsíčně, ačkoliv žádný z účastníků v průběhu řízení neprokázal, že by se jeho ostatní nutné výdaje ve srovnáním s obdobím před pěti lety nějakým podstatnějším způsobem změnily. Změna v poměrech žalobce je však do té míry významná, že ji soud zohlednil snížením výživného pro žalovaného o částku 1 500 Kč měsíčně na částku 3 500 Kč měsíčně tak, aby byl zachován poměr odůvodněných potřeby žalovaného a jeho majetkových poměrů na straně jedné a schopností, možností a majetkových poměrů žalobce na straně druhé. Zároveň se tak pokles životní úrovně žalobce odpovídajícím způsobem projeví také v majetkových poměrech žalovaného. Pokud se však žalobce domáhal počínaje dnem 28. 6. 2020 snížení výživného pro žalovaného o další částku 500 Kč měsíčně (tedy na částku 3 000 Kč měsíčně), soud žalobu v uvedené části jako nedůvodnou zamítl, protože neodpovídá výše uvedeným zákonným kritériím. 16. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., protože žádnému z účastníků, kteří měli ve věci úspěch jen částečný, podle obsahu soudního spisu