24 C 222/2021-12 — Okresní soud v Novém Jičíně

Předmětem řízení bylo zaplacení jistiny zápůjčky ve výši 2 000 Kč a poplatku za zápůjčku ve výši 549 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 549 Kč od 1. 5. 2016 do zaplacení ze smlouvy o zápůjčce ze dne 31. 3. 2016, uzavřené s využitím prostředků komunikace na dálku mezi právním předchůdcem žalobce (postupitelem) [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] jako zapůjčitelem na straně jedné a žalovanou jako vydlužitelem na straně druhé. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 věty první o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že společnost [právnická osoba] jako zapůjčitel na straně jedné a žalovaná jako vydlužitel na straně druhé uzavřeli dne 31. 3. 2016 s využitím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek [webová adresa]) smlouvu o zápůjčce ID zápůjčky: [anonymizováno], na základě které zapůjčitel přenechal žalované tím, že jí dne 31. 3. 2016 převedl na bankovní účet č. [bankovní účet] peněžní částku ve výši 2 000 Kč, zastupitelnou věc (peníze) k užití podle libosti, kterou se žalovaná zavázala zapůjčiteli vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 549 Kč do 30. 4. 2016. Vzhledem k tomu, že žalovaná do 30. 4. 2016 zapůjčiteli peněžní částku 2 000 Kč s poplatkem za zápůjčku ve výši 549 Kč prokazatelně nevrátila, žalovaná dlužila zapůjčiteli částku ve výši 2 549 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v sazbě 8,05 % ročně z částky 2 549 Kč za dobu od 1. 5. 2016 do zaplacení. Protože zapůjčitel jako postupitel tuto svou pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 postoupil na žalobce jako postupníka (§ 1879 občanského zákoníku), soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 2 549 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výší 8,05 % ročně z částky 2 549 Kč od 1. 5. 2016 do zaplacení v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 části věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen„ o. s. ř.“). Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Uplatněné účelně vynaložené náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč, 3 režijních paušálech po 100 Kč (300 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť se jednalo o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ve kterém bylo předmětem řízení peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující 50 000 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 1 489 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.