24 C 357/2020-11 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 občanského soudního řádu („dále jen o.s.ř.”). 2. Žalobou doručenou soudu 15. 10. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení dlužných televizních poplatků ve výši 2 025 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 282,76 Kč. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud vzal za prokázané, že žalovaná se v dubnu 1997 přihlásila jako poplatník televizních poplatků (z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků prostřednictvím České pošty). Žalovaná neuhradila televizní poplatky za měsíce srpen 2018 až duben 2019 a za měsíce srpen 2019 až leden 2020. Žalobce dopisy ze dne 15. 3. 2020, ze dne 27. 5. 2020 a ze dne 15. 7. 2020 vyzval žalovanou k úhradě dlužných televizních poplatků a úroků z prodlení. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaná jako držitel televizního přijímače nezaplatila televizní poplatky za období od srpna 2018 do dubna 2019 a za období od srpna 2019 do ledna 2020. 6. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 7. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb., měsíční výše televizního poplatku od 1. ledna 2010 činí 135 Kč. 8. Podle § 7 odst. 2 věty první zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. 9. Soud shledal žalobu za podanou po právu a v celém rozsahu jí vyhověl, neboť žalovaná jako vlastník, resp. držitel televizního přijímače byla povinna platit za uvedená období televizní poplatky, prokazatelně tak ale neučinila. Žalobce proto v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona o rozhlasových a televizních poplatcích požaduje po žalovaném zaplacení televizních poplatků, jakož i úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti toho kterého jednotlivého televizního poplatku podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platit žalobci úroky z prodlení. 10. Zákonný úrok z prodlení je kapitalizován ke dni podání žaloby v částce 282,76 Kč. 11. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Účelně vynaložené náklady řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněné opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč (I. ÚS 3344/2012, II. ÚS 405/14).