6 C 50/2021-57 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne 10. 2. 2021 domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci. Návrh odůvodnila tvrzením, že spolu s žalovaným jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 342 m², jehož součástí je stavba: [adresa], rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 916 m², vše v [katastrální uzemí], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín, a to ve výši každý ideální jedné poloviny předmětných nemovitostí. Žalobkyně nemá zájem setrvávat v tomto spoluvlastnictví s žalovaným, neboť tento neprojevuje o zmíněný dům zájem a nehodlá se podílet na správě společné věci. Pokoušela se žalovaného kontaktovat, nabídla mu dohodu ohledně vypořádání, žalovaný si však zásilky nevyzvedává. Žalovaný předmětné věci neužívá, nestará se o ně, nepodílí se na jejich opravách a údržbě. Z jeho chování je zřejmé, že přes veškerou snahu žalobkyně nelze mezi účastníky založit takový režim, aby jejich spoluvlastnictví k nemovitostem bylo funkční a přispívalo k jejich řádné správě a údržbě. Pro chování žalovaného hrozí škoda zejména z důvodu pokračujícího chátrání rodinného domu, který pro svůj aktuální stav vyžaduje renovaci. Žalobkyně se domáhá přikázání předmětných nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví s tím, že vyplatí žalovanému jeho podíl. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, když na adrese svého trvalého pobytu nepřebírá poštu, k jednání se nedostavil, soud proto v řízení pokračoval v jeho nepřítomnosti. 3. V řízení vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný jsou každý podílovými spoluvlastníky ve výši ideální jedné poloviny nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 342 m², jehož součástí je stavba: [adresa], rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 916 m², vše v [katastrální uzemí], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín (z informací o pozemku). 4. Žalobkyně dne 24. 11. 2020 vyzvala žalovaného ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kdy uváděla, že má zájem o získání ideální poloviny nemovitostí do svého výlučného vlastnictví s tím, že je ochotna vyplatit žalovanému částku 1 000 000 Kč (z výzvy ke zrušení vypořádání spoluvlastnictví ze dne 24. 11. 2020). 5. Znaleckým posudkem [číslo] vyhotoveným znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] o obvyklé ceně předmětných nemovitostí vzal soud za prokázané, že výše uvedené nemovitosti reálně pro účel vypořádání spoluvlastníků rozdělit a obvyklá (tržní) cena nemovitostí činí 2 300 000 Kč (ze znaleckého posudku [číslo]). 6. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že podíl na předmětných nemovitostech získala v dražbě, má přístup do nemovitostí, tyto jsou však ve velmi špatném stavu, žalovaný se zde nezdržuje, neviděla ho více než rok, schránku si nevybírá. Sama udržuje zahradu, neboť tato je mezi rodinnými domy. Klíče od nemovitosti získali od insolvenčního správce, do nemovitosti se však mohou dostat i tak, že si přinesou vlastní kliku, neboť klika tam není. Neví, kde se žalovaný zdržuje, kde bydlí, nejméně rok ho v nemovitosti neviděla. Nemovitost nemohou využívat, neboť tato vypadá velmi špatně, je to v podstatě skladiště. Nemovitost má zájem získat do svého výlučného vlastnictví, finanční částku na vypořádání má k dispozici (z výpovědi žalobkyně). 7. Po stránce skutkové soud učinil závěr, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky výše uvedených nemovitostí, žalovaný se v nemovitosti nejméně jeden rok nezdržuje, nemovitosti žádným způsobem neudržuje, schránku nevybírá, o zahradu se nestará. Žalobkyně má zájem o získání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, když tato není v dobrém stavu, udržuje pouze zahradu. Žalovaný na výzvu k zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nereagoval. Žalobkyně má finanční částku na vyplacení podílu žalovaného. 8. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. 9. Podle ustanovení § 1143 OZ, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 10. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 OZ, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 11. Podle ustanovení § 1147 OZ, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. 12. Na základě provedeného dokazování měl soud prokázáno, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky každý ve výši ideální jedné poloviny nemovitostí, které jsou zapsány na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín. Ze znaleckého posudku vyhotoveného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] měl soud prokázáno, že předmětná nemovitost není reálně dělitelná a její obvyklá cena činí 2 300 000 Kč. Z výpovědi žalobkyně i z fotodokumentace, která tvoří přílohu znaleckého posudku, měl soud prokázáno, že stavba rodinného domu je ve špatném stavu, v současné době je nemovitost neobyvatelná a neuživatelná pro účely bydlení, je odpojena od inženýrských sítí, o zahradu pečuje výhradně žalobkyně. Žalovaný se v nemovitosti nejméně jeden rok nezdržuje a tuto ani neudržuje. Žalobkyně má zájem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, když se hodlá o nemovitost starat, tuto je zapotřebí opravit, učinit obyvatelnou, na vypořádací podíl má peníze připraveny. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl, podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného zrušil, nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně a tuto současně zavázal k vyplacení částky 1 150 000 Kč na úplné vypořádání podílového spoluvlastnictví ve lhůtě tří dnů, když žalobkyně s touto finanční částkou disponuje. 13. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal na nákladech řízení částku 87 838,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 12 900 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 808,68 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 23. 6. 2021 náhrada 404,34 Kč za 32 ujetých km v částce 204,34 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,3 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 9. 2021 náhrada 404,34 Kč za 32 ujetých km v částce 204,34 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,3 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 66 808,68 Kč ve výši 14 029,82 Kč.