12 C 215/2022-27 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník jakožto žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům, účinné od 10. 11. 2014 Smluvní strany si dohodly, že smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy [anonymizováno] poskytne žalovanému zápůjčku na základě žádosti žalovaného. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v den schválení poskytnutí zápůjčky [anonymizováno] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [anonymizováno], resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s VOP a s informacemi v nich uvedených, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V této žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit [anonymizováno] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky dne [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením zápůjčky, když do dne [datum] zápůjčku [anonymizováno] ani částečně nesplatil. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit [anonymizováno] zápůjčku řádně a včas. Žalovaný nereagoval ani na výzvy [anonymizováno] k zaplacení pohledávky, ani na oznámení [anonymizováno] o postoupení pohledávky, a v poslední řadě ani na předžalobní upomínku právního zástupce žalobce. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 20 000 Kč, která se skládá z části nevrácené zápůjčky, tj. z neuhrazené jistiny poskytnuté zápůjčky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce po žalovaném nepožaduje. Vedle částky ve výši 20 000 Kč žalobce požaduje po žalovaném zaplacení příslušenství pohledávky, a to výhradně jen zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Dále uvedla, že původní věřitel, [právnická osoba] [příjmení] p.l.c jakožto postupitel a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] Ltd. jakožto postupník, uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek [právnická osoba] za jejími dlužníky. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že jako právní nástupce původního věřitele nedisponuje informacemi a důkazy k tomu, jak byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: společnost [právnická osoba] jako věřitel na straně jedné a žalovaný jako dlužník na straně druhé uzavřeli dne [datum] s využitím prostředků komunikace na dálku smlouvu, na základě níž se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč, které mu byly vyplaceny převodem na jeho bankovní účet (k výběru prostředků došlo dle výpisu z účtu a potvrzení o provedené platbě dne [datum]) a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu se sjednaným poplatkem, který není předmětem žaloby, což neučinil a neuhradil původnímu věřiteli žádnou částku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti [právnická osoba] což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil ani přes písemnou výzvu před podáním žaloby. V řízení nebylo prokázáno, že by společnost [právnická osoba] jakkoliv prověřovala úvěruschopnost žalovaného. 4. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z listinných důkazů, a to: ze standardních podmínek smlouvy o úvěru, z platebních informací, z potvrzení o provedené platbě, z podacích archů, z obchodních podmínek, z oznámení o postoupení pohledávky, z předžalobní upomínky, ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru a ze sdělení ČSOB ze dne [datum]. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č.145/2010 Sb., proto bylo povinností žalobkyně posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Z uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně soudy v rámci rozhodovací praxe opakovaně dospěly k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal, tedy že se jedná o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 8 Co 47/2018, viz také rozsudek SDEU ze dne 5.3.2020, č.j. C-679/18). 12. V projednávané věci žalobkyně na výzvu soudu ze dne [datum] doplnila, že jako právní nástupce původního věřitele nedisponuje informacemi a důkazy k tomu, jak byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně nijak neprokázala, že by poměry žalovaného z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů byly jakkoliv prověřovány, ani to, že by žalovaný uvedl, jaké jsou jeho příjmy a výdaje. Není tak vůbec zřejmé, zda a jak právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřovala, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. 13. S ohledem na neunesení důkazního břemene stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, shledal soud p