12 C 293/2022-34 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 550 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 249,33 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 002,38 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 550 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 26,43 % ročně z částky 11 550 Kč od [datum] do zaplacení včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Tuto částku převzal žalovaný v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 14 400 Kč, jenž představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši 3 600 Kč, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit formou 60 týdenních splátek po 540 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradil dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo dne [datum] právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině částku 11 550 Kč a na dlužném poplatku částku 3 300 Kč, přičemž uvedla, že žalovaný dosud na předmětnou pohledávku uhradil celkem 17 550 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená půjčka ve výši 11 550 Kč úrokem ve výši 26,43 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činí výše pohledávky částku 16 850 Kč. Ode dne postoupení žalovaný neuhradil žádnou částku, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně. Již v rámci návrhu (a následně v doplnění ze dne [datum]) žalobkyně uvedla, jakým způsobem její právní předchůdce zkoumal schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 9 odst.1 zákona č. 145/2010 Sb., když odkázala na tzv.„ zákaznickou kartu“, do níž žalovaná zapsala své majetkové poměry. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba], a žalovaným (jako zákazníkem), byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému částku ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázala vrátit částku 32 400 Kč, z čehož částka 14 400 Kč měla představovat souhrnný poplatek zahrnující částku 3 600 Kč jako úrok, částku 3 600 Kč jako poplatek za administrativní činnost a 7 200 Kč za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný měl plnit společnosti [právnická osoba], v 60 týdenních splátkách po 540 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že převzala částku 18 000 Kč od společnosti [právnická osoba], (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]). Žalovaný do tzv. zákaznické karty písemně prohlásil, že je svobodný, bydlí v nájmu, jeho mzda činí [částka] a jeho běžné měsíční výdaje činí cca [částka] a sestávají z nákladů na bydlení ve výši [částka], z osobních výdajů ve výši [částka] a ze splátek úvěrů ve výši [částka]. K tomuto prohlášení měl doložit bankovní výpisy, výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu (ze zákaznické karty ze dne [datum]). Podle článku 7.1. Smluvních podmínek zákazník prohlašuje, že [příjmení] [jméno] před uzavřením smlouvy poskytl úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen splatit celkovou částku v souladu se smlouvou. (Ze Smluvních podmínek Smlouvy o úvěru). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; ze žaloby a přehledu splácení vyplývá, že žalovaný zaplatil celkem 17 550 Kč [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 16 850 Kč do deseti dnů od doručení; výzva byla odeslána žalovanému dne [datum] (z oznámení o postoupení ze dne [datum] a z podacího lístku). Pohledávka byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy). 4. Žalobkyně předložila soudu také listiny, a to smlouvu o podnájmu bytu, pracovní smlouvu a prohlášení zaměstnavatele, které se však týkaly zcela odlišné osoby od žalovaného (týkaly se [jméno] [jméno]), a proto z nich soud ve vztahu k projednávané věci nemohl učinit relevantní závěry. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku 18 000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit částku 34 400 Kč v 60 týdenních splátkách po 540 Kč. Žalovaný zaplatila pouze částku 17 550 Kč. Pohledávka za žalovaným ve výši 16 850 Kč byla postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému věřitelem písemně oznámeno. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky, do dnešního dne ničeho nezaplatil. Žalovaný vyplnil zákaznickou kartu, podle níž je svobodný, bydlí v nájmu, jeho mzda činí [částka] a jeho běžné měsíční výdaje činí cca [částka] a sestávají z nákladů na bydlení ve výši [částka], z osobních výdajů ve výši [částka] a ze splátek úvěrů ve výši [částka]. K tomuto prohlášení měl doložit bankovní výpisy, výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba] (jako úvěrující) a žalovaným (jako úvěrovaným) dne [datum] soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi úvěrující a úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost úvěrovaného (spotřebitele, dlužníka) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.