12 C 336/2021-19 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši [částka] (skládající se z půjčené částky [částka] a souhrnného poplatku [částka]), podle které měl žalovaný splácet týdně [částka], a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka [částka] se započetla na půjčenou jistinu v poměru 56. 497% a v poměru 43. 503% na souhrnný poplatek. Žalovaná částka [částka] se skládá z nesplacené půjčené jistiny a z nesplacené části souhrnného poplatku. Žalobkyně dosud uhrazenou částku žalovaným ve výši [částka], vydělila týdenní splátkou [částka] a vypočetla tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobkyně nastala již ke dni [datum]. Žalobkyně ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy žalobkyně nechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje [datum] a datum prodlení ke dni [datum]. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, z jakých informací čerpal při posuzování schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den [datum] se účastníci nedostavili, když žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu dále jen "o.s.ř.). 3. Po provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých důkazů za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně se jako věřitel zavázala, že poskytne žalovanému jako klientovi na základě smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] částku v celkové výši [částka]. Žalovaný převzal poskytnutou částku [částka] osobně, což stvrdil svým podpisem. Poskytnutou částku ve výši [částka] a celkové náklady úvěru ve výši [částka] (sestávající z úroku [částka], poplatku za zpracování a doručení úvěru [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka]) se žalovaný zavázal uhradit v 60-ti týdenních splátkách po [částka]. Ve smlouvě bylo mimo jiné stranami dohodnuto, že v případě porušení povinnosti klienta (žalovaného) zaplatit jakoukoli část závazku podle této Smlouvy řádně a včas, se klient zavazuje uhradit náklady účelně vynaložené v souvislosti s jeho prodlením, smluvní pokutu a úrok z prodlení v zákonem stanovené výši. (Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaný uvedl do evidenční karty klienta, že je spoluvlastníkem nemovitosti a je zaměstnán s měsíčním příjem [částka] (ten byl doložen výplatními páskami za 8,9, [číslo]), přičemž jeho výdaje činí [částka] (sestávají z nákladů na bydlení ve výši [částka], ostatní výdaje [částka] a k tomu byla připočtena částka životního minima ve výši [částka]); k žádosti měl žalovaný předložit toliko výplatní pásky. (Z evidenční karty klienta, z výplatních pásek). Podle žalobkyně žalovaný na dlužnou částku uhradil celkem částku ve výši [částka] (z výpisu plateb); žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by uhradil na svůj dluh vyšší částku. Žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému předžalobní upomínku k úhradě dlužné částky ve výši [částka] do sedmi dnů, kterou žalovaný do dnešního dne neuhradil. Výzva byla odeslána [datum] (Z předžalobní upomínky, z podacího lístku). 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018). 10. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C – [číslo] ([anonymizováno]), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost. 11. V projednávané věci žalobkyně na výzvu soudu ze dne [datum] doplnila, pouze to, z jakých zdrojů (databází) zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doložila jeho výplatní pásky za tři měsíce a odkázala na jeho prohlášení v zákaznické kartě. Z té vyplývá, že žalovaný je svobodný, je spoluvlastníkem nemovitosti, je zaměstnán a pobírá měsíční příjem ve výši [částka], když jeho výdaje měly činit celkem [částka], z čehož [částka] na bydlení a zbývající náklady pak činily [částka]. Příjem žalovaného byl doložen výplatními páskami, avšak jeho výdaje na bydlení nikoliv, přičemž ze zákaznické karty vyplývá, že žalobkyně jejich výši ani nijak nezkoumala (nenechala žalovaného doložit listinu prokazují spoluvlastnictví nemovitosti, např. informativní výpis z KN, nezkoumala ani to, zda částka výdajů na bydlení odpovídá částkám záloh, které žalovaný platí na energie apod.). Pokud tedy žalobkyně měl