14 C 126/2022-19 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % z této částky od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že v rámci předmětu své činnosti provozuje i protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou stanici (PAZS), a to v souladu se zákonem č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, v souladu se zákonem [číslo] o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, o změně souvisejících zákonů ve znění účinném do 30. 05. 2017 a se zákonem č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Žalobkyně dne [datum] provedla ošetření žalovaného a zajistila jeho následný pobyt na PAZS, kde byla prokázána přítomnost alkoholu či jiných návykových látek u žalovaného. Náklady s tím spojené nese žalovaný, v souladu s § 17 odst. 4 zák.č. 379/2005 Sb. ve znění platném ke dni ošetření žalovaného. Dle platného ceníku žalobkyně, uveřejněného na jeho internetovém portálu představovala částka za vyšetření, ošetření a následný pobyt na PAZS 2 300 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu této částky vůči žalovanému. Žalovaný dne [datum] uznal svůj dluh ve výši 2 300 Kč vůči žalobkyni, co do důvodu a výše a zavázal se jej žalobkyni uhradit do 14 - ti dnů od uznávacího prohlášení, tj. do [datum]. Protože žalovaný na své závazky ničeho neuhradil, právní zástupce žalobkyně zaslal doporučeně dne [datum] předžalobní upomínku, na kterou žalovaný nijak nereagoval. Dluh nebyl uhrazen, a to ani částečně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, a vzhledem k tomu, že se soudu nepodařilo zjistit pobyt žalovaného, byl mu v souladu s ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. ustanoven opatrovník v osobě advokáta, se kterým soud pokračoval v řízení. 3. Opatrovník žalovaného navrhoval zamítnutí žaloby, když zejména vznesl námitku promlčení a dále uvedl, že uznání dluhu ze strany žalovaného je neplatným právním jednáním, když žalovaný byl v době tohoto právního jednání pod vlivem návykových látek a za daných okolností se samotné sepsání uznání dluhu příčí dobrým mravům. 4. Soud vzal za prokázaný následující skutkový stav: žalovaný byl dne [datum] vyšetřen a ošetřen u žalobkyně, která následně zajistila jeho pobyt na PAZS, neboť u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu či jiných návykových látek. Při propuštění z PAZS žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 2 300 Kč z titulu ošetření a vyšetření v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně, k němuž došlo dne [datum] a zavázal se tento dluh zaplatit do 14-ti dnů od podpisu uznání. Žalovaný však výše uvedený dluh neuhradil, ani dodatečně na základě předžalobní upomínky žalobkyně ze dne [datum]. 5. Soud se nejprve zabýval námitkami opatrovníka žalovaného, zejména vznesenou námitkou promlčení, neboť je-li nárok promlčen, není možné jej v řízení přiznat, neboť věřitel pozbude své aktivní legitimace k prosazení žalobního požadavku. <i>6. Podle § 610 odst. 1) zák. č. 89/2012 Sb. v platném znění k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.</i> <i>7. Podle § 611 o. z. se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.</i> <i>8. Podle § 619 odst. 1) o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2) cit. § právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.</i> <i>9. Podle § 629 odst. 1) o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle odst. 2) cit § se majetkové právo promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.</i> <i>10. Podle § 639 o. z. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.</i> 11. Shora uvedený skutkový stav soud po právní stránce posoudil podle ust. § 2053 občanského zákoníku, podle něhož uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaný při svém propuštění z PAZS uznal, že z titulu ošetření a vyšetření na protialkoholní záchytné stanici žalobkyně, k němuž došlo dne [datum], dluží žalobkyni částku 2 300 Kč. Je nepochybné, že tento dluh v době sepsání uznávacího prohlášení trval. Soud má za to, že v době tohoto právního jednání musel být žalovaný k tomuto jednání způsobilý, neboť v opačném případě by nemohl být z PAZS propuštěn. Tento dluh žalovaného není promlčen, neboť den, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, je den následující po uplynutí lhůty k plnění, tj. po 14 dnech od podpisu uznání ([datum]). Žaloba byla podána dne [datum], tedy před uplynutím desetileté promlčecí doby. Soud se neztotožňuje s námitkou opatrovníka žalovaného, že podpis uznávacího prohlášení ze strany žalovaného je vzhledem ke stavu, v jakém jej činil, v rozporu s dobrými mravy. Naopak je pochopitelná snaha žalobkyně, která poskytuje osobám, které se vlastním přičiněním dostávají do stavu ohrožujícího jak zdraví jejich, tak zdraví a majetek jiných osob, zajistit si úhradu nákladů, které v souvislosti s tímto chováním osob žalobkyni vznikají. Potom chování žalovaného v této souvislosti je nutno chápat jako chování v rozporu s dobrými mravy. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky potom vyplývá z ust. §17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, který byl platný a účinný v době ošetření žalovaného v záchytné stanici. Žalobkyně tak uvedený dluh po žalovaném požaduje po právu, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jež plyne ode dne následujícího od uplynutí lhůty, v níž se žalovaný zavázal uznaný dluh zaplatit. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.). Náklady řízení byly stanoveny v souladu s ust. § 14b odst. 1 a odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb. advokátní tarif, tj. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, podání žaloby), 1 úkon (účast u jednání dne [datum]) za 1 000 Kč, 3x paušální částka náhrady výdajů po 100 Kč a 1 x po 300 Kč, cestovní náhrada za cestu k jednání dne [datum] na trase [město] – [obec] a zpět celkem 60,2 km osobním vozidlem Peugeot 307 [registrační značka], o průměrné spotřebě 4,6 l [číslo] km benzínu Natural 95 za cenu dle vyhl. č. 511/2021 Sb. 37,10 Kč litr, sazba základní náhrady dle vyhl. č. 47/2022 Sb. 6 Kč km, tj. celkem 463,90 Kč, náhradu za promeškaný čas dle § 14 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění za 2 půlhodiny po 100 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak soud úspěšné žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 3 264,90 Kč.