17 C 149/2022-21 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 168,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 938,17 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 20,74 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] po prověření úvěruschopnosti žalovaného uzavřela dne 15. 10. 2019 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které společnost půjčila žalovanému dne 15. 10. 2019 částku 20 000 Kč, uvedenou částku si žalovaný převzal v hotovosti v okamžiku podpisu smlouvy o úvěru. Smlouvou se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 20 000 Kč, úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 400 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 400 Kč, tedy celkem částku 38 800 Kč v 80. pravidelných týdenních splátkách po 485 Kč počínaje 22. 10. 2019. Žalovaný zaplatil celkem částku 8 400 Kč, tato byla započtena na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 400 Kč, na poplatek za administrativní činnost částkou 2 435 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek částkou 2 565 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky 7. 1. 2022 činila dlužná částka 33 400 Kč, žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 938,17 Kč (úrok ve výši 20,74 % ročně z dlužné jistiny 20 000 Kč od 28. 4. 2021 do 7. 1. 2022), kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 168,75 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny 20 000 Kč od 28. 4. 2021 do postoupení pohledávky 7. 1. 2022), úroky ve výši 20,74 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvu nereagoval. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud provedl ve věci dokazování následujícími listinami, z nichž zjistil dále uvedené skutečnosti: -) z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] datované dnem 15. 10. 2019, že byla uzavřena dle zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 257/2016 Sb., že se podle ní společnost [právnická osoba], zavazuje poskytnout žalovanému jakožto zákazníkovi částku 20 000 Kč označenou spotřebitelský úvěr a žalovaný potvrzuje podpisem, že tyto finanční prostředky v hotovosti převzal. Žalovaný se pak zavázal vrátit částku 20 000 Kč a poplatky v celkové výši 18 800 Kč, a to v 80. týdenních splátkách po 485 Kč v hotovosti, přičemž první splátku se zavázal zaplatit do 7. kalendářních dnů od uzavření smlouvy a každou další splátku až po poslední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Dle smlouvy poplatky sestávají z úroku ve výši 3 400 Kč, z administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč a z odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 400 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že se seznámil se smluvními podmínkami a souhlasí s nimi. -) z karty zákazníka, že požadovaná výše zápůjčky činí 20 000 Kč, způsob poskytnutí zápůjčky je zaškrtnuto hotově, totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem, žalovaný uvedl, že je svobodný, má středoškolské vzdělání, uvedl, že má samostatnou domácnost, nemá nezaopatřené děti, jako zdroj příjmů uvedl hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u [právnická osoba] jako traťový dělník, zaměstnání bylo ověřeno telefonicky. Dále uvedl, že má v současnosti půjčku u [název] [název] ve výši 25 000 Kč, splácí 3 375 Kč měsíčně, uvedl čistý příjem 34 782 Kč, výdaje na bydlení 6 500 Kč, osobní výdaje 15 000 Kč, splátky úvěru 3 375 Kč, celkem příjmy 34 782 Kč, celkem výdaje 24 875 Kč, jako použitelný příjem je uvedeno 9 907 Kč. -) z dopisu ze dne 14. 4. 2022 a poštovního podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k zaplacení částky 59 223,24 Kč ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 15. 10. 2019, a to do 29. 4. 2022. Tato zásilka byla podána poště k doručení dne 19. 4. 2022, -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 3. 2. 2022, ze seznamu postoupených pohledávek, z poštovního podacího lístku, že pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno postupitelem dopisem ze dne 3. 2. 2022 podaným k doručení dne 4. 2. 2022. 4. Po vyhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich souvislosti má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu věci: 5. [právnická osoba], poskytl žalovanému dne 15. 10. 2019 částku 20 000 Kč označenou jako úvěr a žalovaný se zavázal tuto poskytnutou částku a dále částku 18 800 Kč sestávající z úroku 3 400 Kč, administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 400 Kč, celkem tedy částku 38 800 Kč, vrátit v pravidelných 80. týdenních splátkách po 485 Kč počínaje první splátkou splatnou 7. kalendářní den od uzavření smlouvy. Žalovaný zaplatil na smlouvu o úvěru částku 8 400 Kč [právnická osoba] oznámila postoupení pohledávky žalovanému dopisem ze dne 3. 2. 2022. Dopisem ze dne 14. 4. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně k zaplacení částky 59 223,24 Kč žalobkyni do 29. 4. 2022. 6. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení: § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. § 588 věta první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. § 2 odst. 3 o. z., výklad právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. § 86 odst. 2 věta první ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. § 87 odst. 1 z.č. ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Po právním hodnocení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o.z. a ust. § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť poskytovatel při jejím uzavírání vystupoval jako podnikatel v předmětu činnosti poskytování nebankovních úvěrů a žalovaný jako spotřebitel. Ve vztahu k ujednání o inkasním poplatku se jednalo o nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 o.z. V souladu s cit.