18 C 136/2021-66 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 28. 5. 2021 domáhala určení neúčinnosti právního jednání dle ustanovení § 589 a následujících občanského zákoníku, když v žalobě tvrdila, že je prodejcem pohonných hmot a ke dni podání žaloby eviduje za [právnická osoba], s.r.o. [IČO] se sídlem [adresa žalované] (dále jen dlužník) pohledávku ve výši 1 723 382 Kč s úrokem z prodlení a náklady řízení, když dlužník odebral celkem pohonné hmoty za 2 561 656 Kč v průběhu let 2012 a 2013. Tuto kupní cenu řádně neuhradil a z tohoto důvodu na něj žalobkyně podala žaloby. U Krajského soudu v Ostravě byla zahájena a vedena dvě soudní řízení a to pod sp. zn. [spisová značka] pro částku 554 625 Kč s příslušenstvím, 10. 5. 2021 byl pod č. j. [číslo jednací] vyhlášen rozsudek, kterým byl dlužník zavázán k úhradě žalované částky, proti tomuto rozsudku bylo podáno odvolání na základě kterého Vrchní soud v Olomouci ze dne 1. 4. 2021 pod č.j. [číslo jednací] rozsudek krajského soudu potvrdil. Dále pak v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] o částku [částka] s příslušenstvím, kdy v rámci tohoto řízení bylo žalobě vyjma částky 512 371,89 Kč vyhověno, když v tomto řízení nebylo dosud rozhodnuto o odvolání dlužníka. Dlužník 25. 6. 2020 uhradil částku 486 206,96 Kč, kdy úhradu provedl na fakturu číslo [anonymizováno]. Žalovaná uzavřela dne 7. 11. 2014, jakožto kupující kupní smlouvu s dlužníkem, jakožto prodávajícím, kdy za obě strany jednal při uzavírání smlouvy jednatel [jméno] [příjmení]. Na základě této kupní smlouva převedl dlužník na žalovanou nemovité věci, na kterých se nachází čerpací stanice v [obec], kterou do této doby dlužník provozoval, za kupní cenu ve výši 4 600 000 Kč, a to pozemky a stavby, jež jsou specifikovány v petitu žaloby. Dle názoru žalobkyně předmětná kupní smlouvy byla uzavřena jednatelem dlužníka a jednatelem žalované, což je jedna a tatáž osoba – [jméno] [příjmení], v úmyslu zkrátit své věřitele a tento úmysl byl druhé straně znám. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení, že převod nemovitých věcí specifikovaných v petitu žaloby není právně účinný, když má pohledávku vůči dlužníkovi a to ve značné výši. Žalobkyně podala k Okresnímu soudu v Novém Jičíně žalobu o určení neúčinnosti právního jednání 17. 12. 2018, kdy 21. 1. 2020 byl pod č. j. [spisová značka] vydán rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, která nedisponovala v době rozhodování soudu vykonatelnou pohledávkou a toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací]. Žalobkyně požádala exekutora JUDr. et Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad pro [část Prahy] doručení oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání podle § 76d zákona číslo 120/2001 exekučního řádu a § 593 občanského zákoníku a exekutor následně oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání doručil. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu, když poukázala na skutečnost, že právo žalobkyně dovolat se neúčinnosti právního jednání prekludovalo ke dni 10. 12. 2019, protože zápis vlastnického práva žalovaného byl proveden dne 10. 12. 2014, jak vyplývá z přiložené LV, přičemž žaloba žalobkyně podaná v roce 2018 na určení neúčinnosti právního jednání byla zamítnuta pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně, tedy protože žalobkyni nesvědčilo právo, jehož ochrany se domáhala. Žalobkyně tedy podala žalobu, ke které nebyla oprávněna (aktivně věcně legitimováno) a tento úkon tak nemůže mít jakékoliv účinky na běh lhůt, když žalovaná dále poukazovala na znění usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Dále pak žalovaná poukázala na opětovný nedostatek aktivní věcné legitimace z důvodu, že řízení o neúčinnosti lze vést pouze pro vykonatelné pohledávky, přičemž Vrchní soud v Olomouci usnesením [číslo jednací] z 23. 9. 2021 zrušil žalobkyni uváděný rozsudek KS v Ostravě č.j. [číslo jednací] z 11. 3. 2020 a proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. [číslo jednací] ze dne 13. 3. 2020 bylo podáno dovolání a lze očekávat, že tento bude zrušen před rozhodnutím ve věci. 3. Soud provedl důkaz listinami (LV) a spisem ve věci [číslo jednací] Okresního soudu v Novém Jičíně a učinil z nich následující skutková zjištění: -zápis vlastnického práva žalované k stavební parcele [číslo] plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] a dále k pozemkům [číslo] – ostatní plocha a ke stavbě bez č. p. – jiné stavbě na parcele stavební [anonymizováno], [list vlastnictví] bylo ve prospěch žalované zapsáno na základě kupní smlouvy ze dne 7. 11. 2014, právní účinky zápisu k okamžiku 7. 11. 2014, zápis proveden dne 10. 12. 2014 (z výpisu z katastru nemovitostí pro Katastrální území Huslenky, obec Huslenky, [list vlastnictví]). - u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. [spisová značka] bylo v řízení vedeném mezi totožnými účastníky rozhodnuto rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne 21. 1. 2020 o zamítnutí žaloby o určení neúčinnosti právního jednání při totožném petitu a to z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobkyně, která v době rozhodování soudu nedisponovala vykonatelnou pohledávkou, když požadavek, aby pohledávka věřitele byla vykonatelná, nevymezuje podmínku pro vyslovení neúčinnosti právního jednání dlužníka, ale aktivní věcnou legitimaci k odpůrčí žalobě. Tento rozsudek okresního soudu byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací] ze dne 30. 11. 2020, když odvolací soud se plně ztotožnil s právním závěrem učiněným okresním soudem a to i s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] (ze spisu Okresního soudu v Novém Jičíně [spisová značka]). 4. Strany učinily nesporným, že k oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání došlo 11. 2. 2021 a to prostřednictvím exekutora Exekutorský úřad pro [část Prahy] exekutor JUDr. et Mgr. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa]. 5. Dle § 593 o. z. vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím, že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou nestane. 6. Dle § 648 o. z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce. 7. Dle § 654 odst. 2 o. z. ustanovení tohoto zákona o běhu promlčecí lhůty platí obdobně i pro prekluzivní lhůtu. 8. Dle § 654 odst. 1 o. z. nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v případech stanovených zákonem výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne. 9. Soud dospěl k závěru, že vzhledem k datu vkladu napadených kupních smluv do katastru nemovitostí – [datum] došlo k prekluzi práva dovolat se neúčinnosti právního jednání ke dni [datum] a tedy, jak předmětná žaloba, tak oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání učiněné [datum] byly učiněny po uplynutí prekluzivní lhůty, když řízení ve věci [spisová značka] nedošlo ke stavění lhůty. 10. Soud na základě všech výše uvedených skutečností zamítl žalobu, když dle ust. § 590 odst. 1) , písmeno a) o. z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám. V daném případě tímto právním jednáním byl převod nemovitostí specifikovaných v petitu žaloby, který byl proveden zápisem vlastnického práva žalované ke dni 10. 12. 2014 5-ti letá lhůta tedy uplynula ke dni 10. 12. 2019. Žaloba byla podána 28. 5. 2021, tedy po uplynutí 5-ti leté lhůty a k oznámení o výhradě práva dovolat se neúčinnosti právního jednání došlo 11. 2. 2021 prostřednictvím soudního exekutora, tedy rovněž po uplynutí 5-ti leté lhůty. Žalobkyně se mýlí, domnívá-li se, že po dobu běhu předchozího řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] u Okresního soudu v Novém Jičíně se stavěla předmětná prekluzivní lhůta. Dle ustanovení § 654 odst. 2) se ustanovení občanského zákoníku o běhu promlčení lhůty použije obdobně i pro prekluzivní lhůtu. Žalobkyně se zřejmě domnívala, že pro ni platí ustanovení § 648 o. z., dle kterého uplatní-li věřitel v promlčení lhůtě právo u orgánů veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. V daném případě však nedošlo ke stavění lhůty během řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka], neboť toto řízení nebylo způsobilé takový následek vyvolat z důvodu, že v tomto řízení žalobkyně nebyla k podání takovéto žaloby aktivně legitimována. Zde je třeba poukázat na znění komentáře ASPI online- JUDr. Karel Svoboda, Ph.D. k předmětnému zákonnému ustanovení § 648, dle kterého„ řízení před civilním soudem je zahájeno podáním žaloby v soudním nebo rozhodčí