18 C 61/2022-11 — Okresní soud v Novém Jičíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu porušení přepravních podmínek žalovaným, když po započetí přepravy žalovaný ve vlaku kouřil na toaletě, čímž naplnil podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala zaplacení přirážky k jízdnému dle platného tarifu za nedodržení Smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu (dále jen„ SPPO“). Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný cestoval dne [datum] hromadnou dopravou, a to vlakem č. IC 114 (z oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení SPPO). Totožnost žalovaného byla zjištěna z [číslo obč. průkazu] (z potvrzení o nedodržení SPPO). Přirážka k jízdnému za porušení přepravních podmínek činila [částka] (ze SPPO a tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel). Žalovaný na pohledávku ve výši [částka] neuhradil ničeho. Původní věřitel společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni (společnosti [právnická osoba]), když ke dni [datum] byla žalobkyně nově zapsána pod názvem [právnická osoba] Žalovanému byla dne [datum] odeslána předžalobní výzva spolu s oznámením o postoupení pohledávky (z předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] a poštovního podacího archu). Žalovaný však na dluh ničeho neuhradil. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako smlouvu o přepravě osoby, kterou se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Žalovaný, jako cestující, na výzvu pověřené osoby přirážku za porušení přepravních podmínek tím, že kouřil na toaletě ve vlaku, nezaplatil a je tak povinen zaplatit přirážku ve výši [částka], když její výše byla stanovena podle Tarifu PID a čl. 144 SPPO. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný, jakožto cestující, porušil přepravní podmínky v bodě 144 písm. p) SPPO, když po započetí přepravy ve vlaku kouřil na toaletě, přičemž pracovník žalobkyně postupoval v souladu s předpisy. Zjistil potřebné skutečnosti a v průběhu řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný, byť dodatečně, uhradil přirážku ve výši [částka]. Proto mu soud tuto povinnost uložil ve výroku rozsudku. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinného od 1. 1. 2014 platit žalobkyni úroky z prodlení, jejichž výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 5, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].