24 C 152/2022-31 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení k žalobě, došlé soudu dne 21. 3. 2022, bylo zaplacení částky 5 000 Kč jako jistiny úvěru, částky 1 828 Kč jako poplatku za poskytnutí úvěru, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 5 000 Kč od 27. 7. 2021 do 21. 3. 2022 ve výši 1 190 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 27. 7. 2021 do zaplacení, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 28. 6. 2021, uzavřené s využitím prostředků komunikace na dálku mezi žalobcem jako úvěrujícím na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaný na straně druhé. 2. Žalovaný namítal neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 6. 2021 z důvodu, že žalobce neposoudil úvěruschopnost žalovaného. 3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru dne 28. 6. 2021 řádně posuzoval úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od žalovaného (ověření totožnosti žalovaného podle fotografie občanského průkazu, vlastní údaje v Profilu klienta, mzdová vyúčtování za únor až duben roku 2021), tak i z jiných zdrojů (výpisy z databází dlužníků EUCB a REPI), když z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného (porovnáním jeho průměrného čistého měsíčního příjmu od [právnická osoba] spol s r. o. ve výši 30 333 Kč s pravidelnými měsíčními výdaji ve výši 7 000 Kč) vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (žalovaný měl ve shora uvedených databázích dlužníků za rok 2021 pouze jeden záznam o úvěru od [právnická osoba] ze dne 17. 5. 2021 ve výši 6 000 Kč s příslušenstvím, který byl ke dni 20. 6. 2021 zcela uhrazen). Žalobce jako úvěrující na straně jedné a žalovaný jako úvěrovaný na straně druhé uzavřeli dne 28. 6. 2021 s využitím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek úvěrujícího [webová adresa]) smlouvu o úvěru [číslo] na základě které úvěrující poskytl ve prospěch žalovaného peněžní prostředky tím, že mu dne 28. 6. 2021 bezhotovostním převodem na bankovní účet č. [bankovní účet], který žalovaný uvedl ve své žádosti o úvěr, vyplatil peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které se žalovaný zavázal úvěrujícímu vrátit do 26. 7. 2021 a zaplatit v téže lhůtě úroky ve výši 0 % (bezúročný úvěr) a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 828 Kč, celkem tedy 6 828 Kč, vše podle vygenerovaného textu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 28. 6. 2021, kterou žalovaný jako návštěvník internetových stránek úvěrujícího na adrese [webová adresa] podepsal prostřednictvím registračního procesu popsaného v článku V. této smlouvy. V článku IX. odst. 1 písm. a) této smlouvy bylo ujednáno, že úvěrovaný je povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně které je úvěrovaný v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný do 27. 7. 2021 ani později úvěrujícímu peněžní částku 5 000 Kč prokazatelně nezaplatila, žalovaný dlužil úvěrujícímu celkovou částku ve výši 8 018 Kč, sestávající z jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 828 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 5 000 Kč od 27. 7. 2021 do 21. 3. 2022 ve výši 1 190 Kč (238 dnů prodlení x 5 Kč denně), spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v sazbě 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč (jistiny úvěru) za dobu od 27. 7. 2021 do zaplacení. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 8 018 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výší 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 27. 7. 2021 do zaplacení v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“). 6. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady řízení, které mohlo být zahájeno perfektní žalobou, spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč, 3 režijních paušálech po 100 Kč (300 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 1 489 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokátky, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.