24 C 392/2021-13 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení k žalobě, došlé soudu dne 20. 9. 2021, bylo zaplacení částky 4 000 Kč jako jistiny úvěru, částky 1 451 Kč jako poplatku za poskytnutí úvěru, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 4 000 Kč od 11. 2. 2021 do 16. 9. 2021 ve výši 872 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 11. 2. 2021 do zaplacení, ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 28. 12. 2020, uzavřené s využitím prostředků komunikace na dálku mezi žalobcem jako úvěrujícím na straně jedné a žalovanou jako úvěrovanou na straně druhé. 2. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila. 3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru dne 28. 12. 2020 řádně posuzoval úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od žalované, tak i z jiných zdrojů, když z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované (porovnáním jejího doloženého měsíčního příjmu od společnosti [právnická osoba] [částka] s pravidelnými měsíčními výdaji, vyplývajícími z výpisu z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] za listopad 2020 vedeného u [právnická osoba], a s výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů [anonymizována tři slova]) vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce jako úvěrující na straně jedné a žalovaná jako úvěrovaný na straně druhé uzavřeli dne 28. 12. 2020 s využitím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek úvěrujícího [webová adresa]) smlouvu o úvěru [číslo] na základě které úvěrující poskytl ve prospěch žalované peněžní prostředky tím, že jí dne 28. 12. 2020 bezhotovostním převodem na bankovní účet č. [bankovní účet], který žalovaná uvedla ve své žádosti o úvěr, vyplatil peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, které se žalovaná zavázala úvěrujícímu vrátit do 25. 1. 2021 a zaplatit v téže lhůtě úroky ve výši 0 % (bezúročný úvěr) a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 451 Kč, celkem tedy 5 451 Kč, vše podle vygenerovaného textu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 28. 12. 2020, kterou žalovaná jako návštěvník internetových stránek úvěrujícího na adrese [webová adresa] podepsala prostřednictvím registračního procesu popsaného v článku V. této smlouvy. V článku IX. odst. 1 písm. a) této smlouvy bylo ujednáno, že úvěrovaný je povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně které je úvěrovaný v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaná do 25. 1. 2021 ani později úvěrujícímu peněžní částku 4 000 Kč prokazatelně nezaplatila, žalovaná dlužila úvěrujícímu celkovou částku ve výši 6 323 Kč, sestávající z jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 451 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 4 000 Kč od 11. 2. 2021 do 16. 9. 2021 ve výši 872 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v sazbě 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč (jistiny úvěru) za dobu od 11. 2. 2021 do zaplacení. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 6 323 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výší 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 11. 2. 2021 do zaplacení v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“). 6. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Účelně vynaložené náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč, 3 režijních paušálech po 100 Kč (300 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tedy 1 489 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované zaplatit k rukám advokátky, zastupující žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.