24 C 417/2021-11 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 4 288,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 288,90 Kč od 14. 10. 2020 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že je poskytovatelem služeb elektronických komunikací ale zároveň umožňuje účastníkům využívat služeb i jiných subjektů. Jedná se o tzv.„ služby třetích stran“ nebo též„ služby obsahu“, které však nejsou službami elektronických komunikací podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále též„ ZEK“). Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 29. 4. 2020 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí byla kupní smlouva na koncové zařízení Samsung Galaxy A20e (A202F) bílý (dále jen„ zařízení”). Nedílnou součástí smlouvy byly také Obchodní podmínky platebních služeb [anonymizováno] a Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] pro spotřebitele. Žalovaná se zavázala k úhradě kupní ceny ve výši 3 910 Kč formou 23 měsíčních splátek po 170 Kč. V rámci kupní smlouvy bylo dále sjednáno pojištění zařízení, které se žalovaný zavázal hradit ve výši 99 Kč na základě Souhlasu s pojištěním č. [anonymizováno] [číslo]. Žalovaná na kupní cenu za poskytnuté zařízení neuhradila ničeho. Žalovaná byla také účastníkem mobilní telefonní stanice [číslo] využívala služeb spočívající v poskytnutí služeb obsahového charakteru prostřednictvím svého elektronického komunikačního zařízení. Žalobce vyúčtoval žalované dlužnou částku za služby třetích stran a splátky kupní ceny včetně pojištění ve vyúčtování [číslo] ze dne 27. 5. 2020 splatné dne 27. 5. 2020, ve vyúčtování [číslo] ze dne 27. 6. 2020 splatné dne 27. 6. 2020, ve vyúčtování [číslo] ze dne 27. 7. 2020 splatné dne 27. 7. 2020, ve vyúčtování [číslo] ze dne 27. 8. 2020 splatné dne 27. 8. 2020 a ve vyúčtování [číslo] ze dne 13. 10. 2020 splatné dne 13. 10. 2020. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky dopisem ze dne 23. 7. 2021. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále též„ ZEK“), tento zákon se nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací, jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak. Oddělením regulace přenosu od regulace obsahu nejsou dotčeny vazby, které mezi nimi existují, zejména pro zaručení mediální plurality, kulturní rozmanitosti a ochrany spotřebitele. 4. Podle § 2 písm. n) ZEK, pro účely tohoto zákona se rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že žalobce jako prodávající na straně jedné a žalovaná jako kupující na straně druhé uzavřeli dne 29. 4. 2020 účastnickou smlouvu [číslo] o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které využívala žalovaná služeb„ třetích stran” (tzv. služby obsahu). V rámci účastnické smlouvy byla uzavřena rovněž kupní smlouvu podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.”), kterou se žalobce jako prodávající zavázal, že kupující odevzdá zařízení, které je předmětem koupě, a umožní jí nabýt vlastnické právo, a žalovaná jako kupující se zavázala, že zařízení převezme a zaplatí za něj prodávajícímu kupní cenu ve výši 3 910 Kč v 23 měsíčních splátkách po 170 Kč. V pojistné smlouvě (souhlas s pojištěním č. [anonymizováno] [číslo]) ze dne 29. 4. 2020 uzavřené mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem bylo sjednáno podle § 2758 a § 2811 o.z. pojištění [anonymizována tři slova], kdy žalovaná se zavázala hradit pojistné ve výši 99 Kč měsíčně. Žalovaná nehradila řádně a včas splátky kupních cen, služeb třetích stran a pojištění vyúčtované žalobcem ve vyúčtování [číslo] ze dne 27. 5. 2020 splatné dne 27. 5. 2020, ve vyúčtování [číslo] ze dne 27. 6. 2020 splatné dne 27. 6. 2020, ve vyúčtování [číslo] ze dne 27. 7. 2020 splatné dne 27. 7. 2020, ve vyúčtování [číslo] ze dne 27. 8. 2020 splatné dne 27. 8. 2020 a ve vyúčtování [číslo] ze dne 13. 10. 2020 splatné dne 13. 10. 2020. Žalovaná tak dluží žalobci částku 4 288,90 Kč představující neuhrazené měsíční splátky kupní ceny ve výši 3 910 Kč za poskytnuté zařízení, neuhrazenou cenu za poskytnuté služby třetích stran ve výši 128,42 Kč a neuhrazené splátky pojistného ve výši 250,48 Kč. Žalovaná, která je od 14. 10. 2020 v prodlení s plněním peněžitého dluhu ve výši 4 288,90 Kč je povinna podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platit žalobci úroky z prodlení, jejichž výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Soud tedy shledal žalobu podanou po právu a v celém rozsahu jí vyhověl. 6. Žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Účelně vynaložené náklady řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněné opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) po 200 Kč, náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 300 Kč a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy náklady řízení ve výši 1 489 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení.