7 C 72/2022-14 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 67 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále„ Raiffeisen stavební spořitelna“) dne [datum] Smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření. Tento závazek žalovaného byl zajištěn na základě přistoupení žalobkyně, a to podle Smlouvy o přistoupení k závazku uzavřené dne [datum]. Žalobkyně uhradila na tento úvěr za období červen 2019 až leden 2022 celkem 32 měsíčních splátek ve výši po 2 100 Kč, celkově tedy 67 200 Kč. Žalobkyně má za to, že má vůči žalovanému regresní nárok na vyrovnání uhrazených splátek ve smyslu § 1938 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „o. z.“). Žalobkyně se na žalovaného obrátila Výzvou k plnění ze dne [datum], jež mu byla doručena [datum], k úhradě do pěti dnů od doručení, tj. do [datum]. Žalovanému byla zaslána také Předžalobní upomínka ze dne [datum]. Žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil. 3. Žalovaný se ve věci vyjádřil v rámci podaného odporu proti platebnímu rozkazu. Uvedl, že dne [datum] skutečně uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o překlenovacím úvěru a žalobkyně ke smlouvě téhož dne jako další dlužník přistoupila. Potvrdil také, že v období od června 2019 do ledna 2022 žalobkyně na tento úvěr uhradila 32 splátek po 2 100 Kč, celkem tedy 67 200 Kč. Žalovaný však žalobou uplatněný nárok neuznává, neboť má za to, že žalobkyně má z titulu přistoupení k závazku nárok toliko na úhradu jedné poloviny z uhrazené částky. 4. Soud v rámci jednání provedl důkaz předloženými listinami a zjistil z nich následující skutečnosti: 5. Z listiny označené jako Smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne [datum], registrační [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný se dohodl se společností [právnická osoba] na poskytnutí úvěru, jež má v první fázi splácení charakter překlenovacího úvěru ve výši 300 000 Kč a ve druhé fázi charakter úvěru ze stavebního spoření, jehož výše bude vypočtena a písemně sdělena žalovanému ke dni přidělené cílové částky. Úvěr byl poskytnut za účelem řešení bytové potřeby spočívající v modernizaci bytu [číslo] v domě [adresa], ul. [ulice], [obec]. Celková částka splatná žalovaným činila 433 452,79 Kč. Strany smlouvy se dohodly, že v první fázi (překlenovací úvěr) uhradí žalovaný 80 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 200 Kč a ve druhé fázi (úvěr ze stavebního spoření) uhradí žalovaný 103 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 100 Kč. 6. Z listiny označené jako Smlouva o přistoupení k závazku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se dohodla se [právnická osoba] stavební spořitelna jako přistupitel na přistoupení k závazku žalovaného ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření registrační [číslo] zavázala se splnit za žalovaného tento závazek. 7. Z listin označených jako Výpis z účtu - Úvěr ze stavebního spoření za roky 2019, 2020 a 2021 soud zjistil, že pravidelné měsíční splátky úvěru ze stavebního spoření (vedeného na jméno žalovaného, č. účtu [bankovní účet]) ve výši 2 100 Kč byly v období od června 2019 nejméně do prosince 2021 hrazeny z bankovního účtu žalobkyně. 8. Z listiny označené jako Výzva k plnění ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 252 738,40 Kč. Tato částka je tvořena splátkami, jež žalobkyně uhradila na splátkách překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze smlouvy registrační [číslo] ve výši 229 700 Kč a náklady vymáhání pohledávky ve výši 23 038,40 Kč. Ke splnění dluhu byla žalovanému stanovena lhůta pěti dnů od doručení výzvy. Z přiložené dodejky bylo zjištěno, že výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. 9. Z listiny označené jako Předžalobní upomínka ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně, prostřednictvím svého právního zástupce, vyzvala žalovaného k úhradě částky 75 600 Kč. Tato částka se skládá ze splátek úvěru, jež žalobkyně za žalovaného hradila, a to konkrétně 36 splátek po 2 100 Kč uhrazených za období od února 2019 do ledna 2022. Žalovaný byl vyzván také k úhradě souvisejících úroků z prodlení a nákladů vymáhání pohledávky ve výši 10 744,80 Kč. 10. Účastníci učinili u jednání nesporným, že předmětný úvěr u Raiffeisen stavební spořitelny po celou dobu splácela žalobkyně a že žalovaný byl před podáním žaloby žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky. 11. Na základě provedeného dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný se dne [datum] dohodl se [právnická osoba] stavební spořitelna na poskytnutí překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření. [příjmení] dne k závazku žalovaného ze smlouvy přistoupila žalobkyně. Úvěr po celou dobu splácela žalobkyně, přičemž v období od června 2019 do ledna 2022 uhradila celkem 32 splátek po 2 100 Kč, celkem tedy 67 200 Kč. Žalobkyně u žalovaného uplatnila regresní nárok na úhradu této částky, a to naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum]. 12. Po právní stránce soud posoudil skutkový stav tak, že žalovaný se [právnická osoba] stavební spořitelna uzavřel platnou smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření podle § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník), v souladu se zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. K této smlouvě přistoupila žalobkyně ve smyslu § 533 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále„ SOZ“), když se bez souhlasu dlužníka (souhlas dlužníka není ve smlouvě vyjádřen) dohodla písemně s věřitelem, že splní za dlužníka jeho peněžitý závazek. Tím se žalobkyně stala dlužníkem tohoto závazku vedle žalovaného, přičemž oba dlužníci jsou zavázáni společně a nerozdílně (§ 533 SOZ). 13. Žalobkyně hradila splátky úvěru za žalovaného a u soudu uplatnila regresní nárok (nárok na náhradu uhrazených splátek) ve výši 67 200 Kč odpovídající 32 splátkám po 2 100 Kč, jež podle jejího názoru vyplývá z § 1938 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ NOZ“). Soud není vázán právním posouzením účastníka a věc po právní stránce vyhodnotil odlišně. Předně je třeba na vztah mezi spoludlužníky (mezi žalobkyní a žalovaným) aplikovat příslušná ustanovení starého občanského zákoníku (SOZ), neboť dle přechodných ustanovení nového občanského zákoníku (NOZ) se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti NOZ (tj. do [datum]), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, řídí dosavadními předpisy, tedy SOZ (viz § 3028 NOZ a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 30 Cdo 985/2020). 14. Na vztah mezi dlužníky, jež jsou zavázáni společně a nerozdílně, je třeba aplikovat § 511 SOZ, dle kterého je věřitel oprávněn požadovat plnění po kterémkoliv z takto zavázaných dlužníků (odst. 1) a není-li stanoveno či dohodnuto jinak, jsou podíly na dluhu všech dlužníků ve vzájemném poměru stejné (odst. 2). Konečně, jestliže dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je oprávněn požadovat náhradu po ostatních podle jejich podílů (odst. 3). Při aplikaci uvedeného ustanovení na projednávanou věc, lze uzavřít, že žalobkyně a žalovaný jsou ve vztahu k úvěru u Raiffeisen stavební spořitelny solidárními dlužníky (zavázáni společně a nerozdílně) a pokud žalobkyně plnila na závazek i za žalovaného, je oprávněna požadovat po něm náhradu odpovídající jeho podílu na splátkách uhrazených žalobkyní. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným existovala dohoda o jiné velikosti podílů na dluhu, proto se uplatní domněnka zakotvená v ustanovení § 511 odst. 2 SOZ o rovnosti podílů všech spoludlužníků. Z uvedeného tedy plyne, že ve vzájemném vztahu mezi žalobkyní a žalobcem připadá na každého ½ (jedna polovina) dluhu, a žalobkyně je proto oprávněna požadovat po žalovaném právě jednu polovinu každé uhrazené splátky. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, dle které v případě uplatnění regresního nároku mezi solidárními dlužníky„ vzniká regresní nárok ohledně každé splátky samostatně a dlužník může od ostatních postupně požadovat náhradu za každou splátku zvlášť“, viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2008, sp. zn. 28 Cdo 5088/2007). 15. Žalobkyně se žalobou po žalovaném domáhala zaplacení plné výše uhrazených splátek za období od června 2019 do ledna 2022, tj. 67 200 Kč. Z výše uvedeného je však zřejmé, že podle § 511 SOZ je oprávněna požadovat pouze polovinu takto uhrazených splátek, tj. 33 600 Kč. V tomto rozsahu se žalobkyni podařilo prokázat její nárok, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku a přiznal žalobkyni částku 33 600 Kč. Naopak ve vztahu k částce 33 600 Kč (druhá polovina uplatněného nároku) soud shledal, že žalobkyně není oprávněna požadovat po žalovaném náhradu za plnění (regresní nárok), a proto v tomto rozsahu žalobu zamítl. Žalobkyni byly přiznány také úroky