12 C 232/2023-30 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17 758,04 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 934,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 709,02 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 400 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 28,95 % ročně z částky 8 400 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Tuto finanční částku převzal žalovaný v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 10 477 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši 5 101 Kč, s úrokovou sazbou 28,95 % ročně, odměnu za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 316 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, poplatku a pojistného se žalovaný zavázal uhradit formou 52 týdenních splátek po 394 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradil dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině částku 8 400 Kč a na dlužném poplatku částku 9 358,04 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8 400 Kč dále úrokem 28,95 % ročně. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 2 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaný, postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činí výše pohledávky bez příslušenství částku 26 508,69 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 26 508,69 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Ode dne postoupení žalovaný neuhradil žádnou částku, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně. Podáním ze dne [datum] žalobkyně žalobu doplnila o podrobnější tvrzení ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaný, (jako zákazníkem), byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě níž společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 20 477 Kč, z čehož 10 477 Kč měl představovat poplatek za půjčku, a to částka 5 101 Kč jako úrok, částka 1 500 Kč poplatek za zpracování zápůjčky a 2 316 Kč poplatek za komfortní a flexibilní splácení a částka 1 560 Kč měla představovat doplňkové pojištění. Žalovaný měl plnit společnosti [právnická osoba] v 52 týdenních splátkách po 394 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena ve výši 383 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný podpisem Smlouvy stvrdil, že převzal částku 10 000 Kč od společnosti [právnická osoba] (Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], [číslo]). Před uzavřením smlouvy žalovaný do„ Zákaznické karty“ prohlásil, že je nájemník, jeho čistý příjem činí 6 490 Kč, další příjem domácnosti 7 500 Kč a jeho měsíční výdaje činí 3 000 Kč; k uvedenému měl doložit dvě výplatní pásky a výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky (Ze zákaznické karty). Žalovaný zaplatil z titulu uvedené smlouvy společnosti [právnická osoba] částku ve výši 2 000 Kč; žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně (Z přehledu plateb – tabulky umoření). Pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy). [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávku za ním ze smlouvy o úvěru [číslo] postoupila na žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu (z oznámení o postoupení a výzvy ze dne [datum], z podacího archu ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou (z výzvy k úhradě ze dne [datum], z podacího lístku ze dne [datum]). 4. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále také OZ), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba] (jako úvěrující) a žalovaným (jako úvěrovaným) dne [datum] soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi úvěrující a úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018). 10. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C – [číslo] (O