12 C 284/2023-30 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 29 438,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 29 438,21 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 36 855,79 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 048,67 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 29 438,21 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, částky 14 777,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 777,98 Kč od [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 68 316 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 18 934 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 42 % ročně, odměny za zpracování úvěru ve výši 15 512 Kč a částku 3 870 Kč za doplňkové pojištění. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 30-ti měsíčních splátkách po 2 278 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy, když za dobu trvání smlouvy uhradila částku ve výši 2 500 Kč. Žalovaná se tak ke dni [datum] dostala do prodlení s úhradou částky 63 494 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 29 438,21 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 34 055,79 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 87 432,64 Kč, která se skládala z nesplacené jistiny ve výši 29 438,21 Kč, z nesplaceného poplatku ve výši 34 055,79 Kč, z nesplacených poplatků za upomínání ve výši 2 800 Kč a z nesplacené smluvní pokuty ve výši 21 138,64 Kč. Žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 42 % ročně z nesplacené jistiny úvěru ve výši 29 438,21 Kč, a to za období [datum] do [datum] ve výši 3 048,67 Kč a úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč za dvě osobní návštěvy po 217 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila žalobu o podrobnější tvrzení, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] v níž se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované (jako zákazníkovi) částku ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit ve 30-ti splátkách ve výši 2 278 Kč (poslední splátka ve výši 2 254 Kč) částku v celkové výši 68 316 Kč, když z této částky představuje 30 000 Kč jistina úvěru, 34 446 Kč poplatek a 3 870 Kč sjednané doplňkové pojistné. Částku 30 000 Kč poskytla [právnická osoba] žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy. (Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]). Žalovaná v řízení ani netvrdila, zda a jakou část dluhu zaplatila; žalobkyně uvedla, že žalovaná zaplatila toliko 2 500 Kč. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] a žalovaná byla vyzvána, aby dluh zaplatila do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl žalované odeslán dne [datum] (Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z podacího archu). K úhradě dluhu byla žalovaná vyzývána písemnou předžalobní výzvou ze dne [datum] (Z předžalobní výzvy, podacího archu). 4. Z předložené„ Karty zákazníka“ soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že je svobodná (kolonku přítel nezaškrtla), žije v nájmu bez spolubydlícího a pracuje jako pokladní s čistým příjmem 10 044 Kč, když počet zdrojů příjmů žadatele (žalované) byl uveden jako jeden. Dále žalovaná uvedla další příjem domácnosti ve výši 20 000 Kč a své odhadované měsíční výdaje ve výši 4 000 Kč. K tomu měla doložit pracovní smlouvu a výplatní pásky. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba] (jako úvěrující) a žalovanou (jako úvěrovaným) dne [datum] soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi úvěrujícím a úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018). 11. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C – [číslo] (OPR-Finance), jímž roz