12 C 296/2023-26 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 007,03 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 007,03 Kč od [datum] do zaplacení a částky 897,30 Kč, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, měl žalobkyně s žalovaným uzavřenou Smlouvu k službě [anonymizováno] účet (dále jen " Smlouva), v rámci které byly mezi žalobkyní a žalovaným upraveny podmínky čerpání prostředků prostřednictvím služby [anonymizováno] účet. Aktivací [anonymizováno] účtu tak žalovaný odsouhlasil obsah k službě [anonymizováno] účet, stejně tak znění Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] (dále jen„ Podmínky“). Žalobkyně je podnikající právnickou osobou, která poskytuje možnost zákazníkům zřídit si [anonymizováno] kartu, prostřednictvím které má zákazník možnost platby do výše schváleného kreditního rámce, a to vše prostřednictvím zřízeného [anonymizováno] účtu, který zákazníkovi umožňuje odložit platby až o 45 dní (dále jen„ [anonymizováno] Karta“). [anonymizováno] Karta je platební karta Mastercard určená pro provádění bezhotovostních transakcí u obchodníků akceptujících platby kartami Mastercard. Zákazník má dále možnost využít za poplatek službu odložení splatnosti úhrady vyúčtování, přičemž výše poplatku se odvíjí od výše odložené částky. Žalovaný využil služeb v celkové ceně 1 794,60 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu včetně případného poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že neuhradí do data splatnosti jednotlivé vyúčtované transakce za využití [anonymizováno] Karty. Jednotlivé platby a výběry [anonymizováno] Kartou následně žalobkyně zaevidovala a zaúčtovala na [anonymizováno] účtu žalovaného a následně žalovanému vystavila měsíční přehled jednotlivých objednávek, a transakcí [anonymizováno] Kartou, ve kterém žalovanému uskutečněné objednávky a transakce řádně vyúčtoval. Poplatek za prodloužení splatnosti celkem činí 1 566 Kč. Žalovaný uhradil jednotlivá vyúčtování pouze částečně, a to v celkové výši 353,57 Kč. Z přehledu je též patrné, jaké poplatky a v jaké výši byly žalovanému žalobkyní vyúčtovány. Žalovaný provedené transakce v rámci schváleného kreditního limitu nezaplatil a ocitl se následující den po datu splatnosti uvedeného v měsíčním vyúčtování jednotlivých transakcí v prodlení. Dle Podmínek vzal žalovaný na vědomí, že v případě využití služby odložení splatnosti bude žalovanému vyúčtován poplatek za prodloužení splatnosti ve výši 5 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě min. 10 % z celkové jistiny a ve výši 10 Kč za každých odložených 100 Kč o 1 měsíc při platbě méně než 10 % z celkové jistiny. Nedílnou součástí smlouvy jsou Podmínky, dle kterých vzal žalovaný na vědomí, že v případě porušení smluvních podmínek smlouvy může žalobkyně požadovat poplatek z prodlení, jehož výše se bude odvíjet od délky trvání prodlení na straně žalovaného s tím, že neuhradí-li žalovaný uhrazení do 5 dnů po splatnosti vyúčtování 150 Kč, uhrazení do 10 dnů po splatnosti vyúčtování 250 Kč, uhrazení do 15 dnů po splatnosti vyúčtování 350 Kč, uhrazení do 20 dnů po splatnosti vyúčtování 450 Kč, uhrazení do 25 dnů po splatnosti vyúčtování 550 Kč, uhrazení do 30 a více dnů po splatnosti vyúčtování 650 Kč + 10 % z celkového vyúčtování. S ohledem na celkovou dobu prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na úhradu poplatku z prodlení za všechny smlouvy v celkové výši 897,30 Kč. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného dne [datum] k úhradě dlužné částky. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila žalobu o podrobnější tvrzení, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným (jako zákazníkem), byla dne [datum] uzavřena smlouva ke službě [anonymizováno] účet, na základě které žalobkyně zřídila žalovanému tzv. [anonymizováno] účet, kterým žalovaný mohl disponovat až do poskytnutého finančního limitu, který je dle smlouvy obvykle od 2 000 Kč do 30 000 Kč. Žalovaný jako zákazník byl oprávněn realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím tohoto účtu a povinen zejména hradit řádně a včas vyúčtování plateb a nákupů provedených prostřednictvím [anonymizováno] účtu, a to vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání. Podle čl. 1 Smlouvy výše zápůjční úrokové sazby a výše roční procentní sazby nákladů jsou uvedeny v Obchodních podmínkách (ze smlouvy k službě [anonymizováno] účet ze dne [datum]). Podle Ceníku žalobkyně k [anonymizováno] účtu za vedení a správu účtu Standard je žalobkyně oprávněna zákazníkovi účtovat měsíčně (s výjimkou prvních třech měsíců) poplatek ve výši 49 Kč. Při odložené platbě byly dle ceníku rovněž stanoveny poplatky. Žalobkyně účtovala žalovanému měsíčně 49 Kč jako poplatek za správu a vedení účtu a poplatky za odložení splatnosti (z VOP, z Ceníku, z vyúčtování). Žalovaný zaplatil prostřednictvím [anonymizováno] účtu za zboží a služby v období od [datum] do [datum] částku v celkové výši 1 794,60 Kč a zaplatil částku ve výši 353,57 Kč (z vyúčtování). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 7 452,06 Kč do [datum]; výzva ze dne [datum] byla odeslána žalovanému dne [datum] (z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího lístku z [datum]). 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (jako úvěrující) a žalovaným (jako úvěrovaným) dne [datum] soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., když za poskytnutí úvěru v podobě tzv. Twisto účtu byly sjednány poplatky. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělk