12 C 32/2023-23 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 1 843 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 843 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 101,45 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 025 Kč, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutou ve výši 315,15 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo], jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla [právnická osoba] žalované úvěr ve výši 4 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal [právnická osoba] vrátit částku 4 920 Kč spolu s příslušenstvím do [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaná svoji vůli Smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na [webová adresa]), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Při dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací [právnická osoba] zahájila kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalované následně schválena a byla jí poskytnuta částka jistiny ve 4 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 3 300 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 1 843 Kč, nesplaceného úroku ve výši 875 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 432 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobkyně i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná porušila svou povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla jí povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], a to ve výši 432 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalované požaduje smluvní pokutu ve výši 315,15 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. [datum] z dlužné jistiny pohledávky ve výši 1 843 Kč do [datum]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně v průběhu řízení dne [datum] vzala žalobu částečně zpět co do částky 1 340,15 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 1 025 Kč a smluvní pokutu ve výši 315,15 Kč. Soud řízení v tomto rozsahu dle § 96 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.) zastavil, o čemž rozhodl samostatným usnesením. Po právní moci tohoto usnesení zůstalo předmětem řízení zaplacení částky 1 843 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 843 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 101,45 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] v níž se [právnická osoba] (jako úvěrující) zavázala poskytnout žalované (úvěrovanému, klientovi) částku 4 000 Kč a žalovaná se zavázal vrátit do [datum] celkem částku 4 920 Kč (Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum]). Částku 4 000 Kč poskytla [právnická osoba] žalované na jeho účet dne [datum] (Z výpisu z účtu). Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností od [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] a žalovaná byla vyzvána, aby dluh zaplatila do [datum]. Dopis byl žalované odeslán dne [datum] (Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z podacího archu). K úhradě dluhu byla žalovaná vyzývána písemnou předžalobní výzvou ze dne [datum] (Z předžalobní výzvy, podacího archu). V řízení nebylo ani tvrzeno, zda a jakou část pohledávky žalovaná zaplatila. 5. K výzvě soudu žalobkyně nedoložila, jakým způsobem úvěrující společnost [právnická osoba] prověřovala úvěruschopnost žalované, ve smyslu ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba] (jako úvěrující) a žalovanou (jako úvěrovaným) dne [datum] soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi úvěrujícím a úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelsk