12 C 329/2022-21 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 450 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a částky 4 076 Kč, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce. Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 9 500 Kč, které byly žalované zaslány na bankovní účet. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 950 Kč, když jistina a poplatek byly splatné dne [datum], žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas, když je dni podání žaloby žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaná vyplnila na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Tím žalovaná zároveň odsouhlasila znění Obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to [příjmení], který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Smlouva o zápůjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla neprodleně po potvrzení žalovanou žalované odeslána e-mailem na jí zadanou e-mailovou adresu. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádal informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalované. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalované vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2 Smlouvy), když písemné výzvy byly odeslány dne: [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 9 500 Kč, a to od [datum] do [datum] v částce 4 076 Kč. Žalovaná byla žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi [právnická osoba], s.r.o. (jako věřitelem) a žalovanou (jako klientem), byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž [právnická osoba], s.r.o. poskytla žalované částku ve výši 8 500 Kč a žalovaná se zavázala vrátit částku 11 125 Kč, z čehož částka 2 625 Kč měla představovat poplatek za poskytnutí zápůjčky, přičemž dluh byl splatný do [datum]. Následně dne [datum] byl mezi stranami smlouvy uzavřen dodatek smlouvy [číslo] kterým byla částka 8 500 Kč navýšena o 1 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala zaplatit poplatek v celkové výši 2 950 Kč, přičemž splatnost dluhu zůstala ke dni [datum]. Žalované byla zápůjčka poskytnuta bezhotovostně, a to dne [datum] ve výši 8 500 Kč a dne [datum] ve výši 1 000 Kč (ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], z dodatku ze dne [datum], z potvrzení o platbách). Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 19 262 Kč, a to do 3 dnů, když výzva byla žalované odeslána dne [datum] (z předžalobní upomínky ze dne [datum] a z podacího lístku). 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (jako úvěrující) a žalovanou (jako úvěrovaným) dne [datum] soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018). 10. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C – [číslo] (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost. 11. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaná věřiteli poskytla informace, na základě nichž b