12 C 333/2022-19 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 37 742,22 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 767,69 Kč, úrok ve výši 18,13 % ročně z částky 37 742,22 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 37 742,22 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že Žalovaný dne [datum] prostřednictvím Žádosti o klasický úvěr [číslo] (dále jen„ Žádost“) požádal [anonymizována čtyři slova] („ Banku“) o poskytnutí úvěru. Žádosti žalovaného bylo ze strany [příjmení] vyhověno a její akceptací došlo mezi [příjmení] a žalovaným k uzavření Smlouvy na základě, které se [příjmení] zavázala poskytnout žalovanému úvěr [číslo] ve výši 50 434 Kč a žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 18,13 % ročně v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši 2 646 Kč, a to dle Smlouvy, Rámcové smlouvy, Produktových podmínek a Všeobecných obchodních podmínek. Žádost klienta byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi [příjmení] a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta [příjmení] porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla [příjmení] zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta [příjmení] žádosti klienta vyhověla. [příjmení] svoji povinnost splnila a úvěr žalovanému poskytla. Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila [příjmení] v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami dne [datum] k zesplatnění úvěru. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 37 742,22 Kč, z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 767,69 Kč. Pohledávka za žalovaným byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, ve které ho vyzvala k úhradě dluhu. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila podrobněji, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (jako poskytovatelem úvěru) a žalovaným (jako klientem), byla dne [datum] uzavřena Rámcová smlouva [číslo]. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr [číslo] ve výši 50 434 Kč a žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 18,13 % ročně ve 24 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 646 Kč (Ze žádosti o klasický úvěr, z dopisu ze dne [datum], z rámcové smlouvy ze dne [datum], VOP). Žalovaný při sjednávání úvěru prohlásil, že výše jeho příjmu činí 29 010 Kč, bydlí u rodičů a náklady na jeho domácnosti činí 3 000 Kč, má další dluhy se splátkou 1 500 Kč; žalovaný splácel dva další úvěry v celkové výši 45 739 Kč + 24 956 Kč (z žádosti o úvěr, z informací o bonitě klienta). Společnost [anonymizována tři slova] [anonymizováno] poskytla úvěr žalovanému dne [datum] ve výši 50 434 Kč a žalovaný zaplatil celkem 23 414 Kč (z výpisu z úvěrového účtu). Žalovaný však úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Následně ke dni [datum] [právnická osoba] [anonymizována tři slova] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 40 510 Kč (z Odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum]). Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem dne [datum] (ze Smlouvy o postoupení pohledávek, z Oznámení o postoupení pohledávky, z podacího archu). Žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému předžalobní výzvu (z Výzvy ze ne [datum] a podacího archu). 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (jako úvěrující) a žalovaným (jako úvěrovaným) dne [datum] soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi úvěrující a úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] spisové značky [spisová značka]). 10. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C – [číslo] (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost. 11. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný věřiteli poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak věřiteli ukládalo cit. ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., a že věřitel tyto poměry prověřoval nahlédnut