12 C 432/2022-25 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 11 560 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 440 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 502,19 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále též„ [anonymizováno]“), smlouvu o úvěru [číslo], platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla [právnická osoba] žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku 12 290 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Svoji vůli smlouvu uzavřít projevila žalovaná tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ze svého účtu na účet [anonymizováno]. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce Smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovanou byla na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ode dne [datum], převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 14 090 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 2 290 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 650 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. [příjmení] paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalované. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, uvedla žalobkyně úhrady za upomínky do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] z jistiny ve výši 10 000 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná porušila svou povinnost splatit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla jí povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], a to ve výši 14 090 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou dne [datum]. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky ve výši 4 000 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 2 440 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 560 Kč. Soud řízení v uvedené části zastavil. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání nařízenému na den [datum] se účastníci nedostavili, když právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaná se nedostavila bez omluvy. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu dále jen "o.s.ř.). 4. Po provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých důkazů za prokázaný následující skutkový stav: právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) poskytl žalované na základě smlouvy [číslo] uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] ve znění smlouvy ze dne [datum] částku v celkové výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit do [datum] v celkové výši 12 290 Kč. Ve smlouvě bylo mimo jiné stranami dohodnuto, že v případě porušení povinnosti Klienta (žalovaného) zaplatit jakoukoli část závazku podle této Smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění Klienta, je Klient povinen zaplatit Věřiteli ([anonymizováno]) navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, a dále 50 Kč za každou jinou písemnou upomínku. (Ze smlouvy ze dne [datum] a ze dne [datum]) Žalované byla částka ve výši 10 000 Kč poskytnuta dne [datum] (z výpisu z účtu). Žalovaná však dlužnou částku neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno a zároveň byla dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum], vyzvána k zaplacení dluhu. (Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky, z dodejky, z výzvy, z poštovního podacího archu). 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne [datum], resp. [datum] soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne [datum], resp. [datum] uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č.145/2010 Sb., proto bylo povinností žalobkyně (předchůdce) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně soudy v rámci rozhodovací praxe opakovaně dospěly k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal, tedy že se jedná o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákon