12 C 65/2023-64 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 486,76 Kč s úrokem ve výši 15,49 % ročně z částky 10 344,21 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10 344,21 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem ve výši 15 % ročně z částky 12 486,76 Kč od [datum] do zaplacení. Uvedla, že žalobkyně je právním nástupce [právnická osoba] s.r.o., která poskytovala finanční produkty pod značkou [anonymizováno]. Na základě fúze ze dne [datum] došlo k fúzi sloučením [právnická osoba] bank a.s., jakožto nástupnické společnosti se [právnická osoba] s.r.o. Žalobkyně se žalovanou uzavřeli dne [datum] Smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které žalobkyně poskytla žalované dne [datum] finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a povinností žalované bylo poskytnutou částku vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku v 54 splátkách po 573 Kč (vyjma poslední splátky). Ve Smlouvě si strany ujednaly roční smluvní úrok ve výši 15,49 %. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 400 Kč a měsíční pojištění ve výši 46 Kč. Žalobkyně v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy řádně posoudila úvěru schopnost žalované. V rámci posouzení úvěruschopnosti se žalobkyně nespoléhala pouze na tvrzení žalované, ale informace poskytnuté žalovanou ověřila za použití nezávisle ověřitelných údajů. Žadatelé obecně v rámci úvěrové žádosti, deklarují (mimo jiné) výši čistého měsíčního příjmu, výši pravidelných měsíčních výdajů, způsob bydlení, rodinný stav a počet vyživovaných dětí. Nutnou podmínkou pro poskytnutí úvěru je verifikace příjmu žadatele. Primárním podkladem pro ověření příjmů žadatele jsou výpisy z bankovního účtu (další akceptované způsoby pro doložení příjmu jsou potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, důchodový výměr, výměr rodičovského příspěvku, daňové přiznání atd.). Stejně jako příjem, tak i výdaje žadatele jsou v rámci procesu posouzení úvěruschopnosti verifikovány. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 žalobkyně využívá pro ověření výdajů sdělených dlužníkem státem publikované údaje o životním a existenčním minimu, upravené zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Spolu s údaji o životním minimu využívá žalobkyně i údaje o výši normativních nákladů na bydlení dle účinných nařízení vlády. Dalším zdrojem využívaným pro verifikaci výdajů je dotaz do bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalobkyně takto zjišťuje platby za další závazky žadatele, jeho celkové úvěrové zatížení a platební morálku. [příjmení] úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a registru [příjmení]. do výše příjmů žalovaného vycházela žalobkyně ze žalovaným tvrzených údajů a tyto v souladu s výše uvedeným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ČR důkladně ověřila na základě podkladů, které jí žalovaný předložil. Co do výdajů porovnala žalobkyně výši výdajů uvedenou žalovanou s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima. Ohledně případných dalších závazků žalované vycházela žalobkyně jednak z tvrzení žalované a nad rámec těchto tvrzení čerpala i informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a případně registru [příjmení]. Tímto postupem žalobkyně před uzavřením Smlouvy řádně dostála povinnostem dle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a tedy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného se závěrem, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnostech žalované jako spotřebitele úvěr splácet. V části 5. Smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že žalovaná poruší svou povinnost řádně splácet a neuhradí 2 měsíční splátky po sobě, nebo 1 splátku déle než 3 měsíce, bude žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Jelikož žalovaná porušila svou povinnost ze Smlouvy a 2 měsíce za sebou (splátka za měsíce 05/ 2022 a 06/ 2022) neuhradila splátku, respektive byla v prodlení s 1 splátkou déle než tři měsíce, byl úvěr dne [datum] zesplatněn. Ve Smlouvě byly dále sjednány smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb. Žalovaná se zavázala, že v případě, že se opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je žalobkyně oprávněna naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. V případě, že je dlužná částka nižší než 500 Kč, může žalobkyně účtovat smluvní pokutu ve výši dlužné částky. V návaznosti na porušení povinností žalované a zesplatnění úvěru bylo žalované dne [datum] zasláno oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné částky ve výši 12 486,76 Kč. Tato částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 10 344,21 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 504,55 Kč, dlužného pojistného ve výši 138 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, (3 x 500 Kč jako pokuty za pozdní úhradu splátky za květen 2022, červen 2022 a červenec 2022). Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou. Podáním ze dne [datum] žalobkyně doplnila podrobněji, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum]. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou (jako zákazníkem), byla dne [datum] uzavřena Smlouva o hotovostním úvěru [číslo]. Na základě smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná byla povinna poskytnutou částku vrátit v 54 splátkách po 573 Kč a zaplatit sjednané úroky. (ze smlouvy ze dne [datum], z potvrzení o podpisu smlouvy, z úvěrových podmínek). Žalovaná při sjednávání kontokorentu prohlásila, že výše jejího příjmu činí 11 000 Kč, celkové příjmy domácnosti činí 30 000 Kč, výdaje domácnosti činí celkem 15 000 Kč a výdaje na bydlení činí 4 000 Kč, má jedno dítě a žije ve vlastním domě. Žalovaná byla spoludlužníkem hypotečního úvěru v celkové výši 1 474 902 Kč s měsíční splátkou 5 478 Kč, když v době sjednávání předmětné smlouvy byla jedna splátka po splatnosti. Dále byla žalovaná dlužníkem úvěru ze stavebního spoření v celkové výši 243 389 Kč s měsíční splátkou 1 934 Kč. Příjem žalované byl dne [datum] ve výši 11 852 Kč, dne [datum] ve výši 11 439 Kč, dne [datum] ve výši 10 908 Kč a dne [datum] ve výši 11 943 Kč (z přehledu žádosti o úvěr, z úvěrové zprávy, z výpisu z účtu žalované). Žalovaná dne [datum] čerpala úvěr ve výši 20 000 Kč a uhradila celkem částku 17 319 Kč; žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně, resp. než která vyplývá z předložených listin (z potvrzení o vyplacení úvěru, z přehledu čerpání a splácení úvěru). Žalovaná porušila podmínky smlouvy tím, že úvěr nesplácela řádně a včas a žalobkyně následně dne [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 12 486,76 Kč. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 10 344,21 Kč a nesplaceným smluvním úrokem ve výši 504,55 Kč, dlužným pojistným ve výši 138 Kč a smluvní pokutou ve výši 1 500 Kč, která je souhrnem smluvních pokut za pozdní úhradu splátky za měsíce květen – červenec 2022), (ze zesplatnění, z přehledu čerpání a splácení úvěru). Žalovaná byla k zaplacení dluhu vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum]. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel