18 C 66/2023-22 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 27. 6. 2023 domáhala po žalovaném úhrady žalované částky, když v žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 13. 6. 2022 Smlouva o úvěru, na základě které si žalovaný zapůjčil od žalobkyně částku ve výši 15 000 Kč a tato částka byla žalovanému poskytnuta. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a splátkový kalendář. Žalovaný řádně úvěr nesplácel a vznikl mu proto na jistině, poplatcích, smluvní pokutě a úrocích dluh ve výši žalované částky. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tvrdila a prokázala způsob prověřování úvěruschopnosti žalovaného listinami a nahlížením do registrů. Po provedeném dokazování má soud prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru dne 13. 6. 2022, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Úvěr byl sjednán s úrokovou sazbou dle obchodních podmínek smlouvy a dle sazebníku poplatků. Mezi stranami byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ porušení povinnosti ze strany žalovaného (ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 13. 6. 2022). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných splátek v rámci zesplatnění dne 17. 3. 2023. Ke dni podání žaloby dluh sestával z dlužné částky ve výši 17 950 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 11 875 Kč, úroků ve výši 2 205 Kč, poplatků ve výši 2 370 Kč, smluvní pokuty 1 500 Kč (z platební historie účtu, z oznámení o zesplatnění úvěru). Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru, kdy žalovaný čerpal úvěr, avšak tento řádně nesplácel. Vznikla mu tak povinnost hradit jistinu úvěru, poplatky, smluvní pokutu a úroky. Na základě výše uvedených skutečností soud zavázal žalovaného k úhradě žalované částky v souladu s ustanovením § 2395 o. z., když soud má prokázáno, že skutečně žalovaný dluží žalobkyni na jistině částku 11 875 Kč, na poplatcích 2 370 Kč a na smluvní pokutě 1 500 Kč, když tuto soud přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 2048 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostala do prodlení, zavázal ji soud v souladu s ustanovením § 1970 o. z. k úhradě úroku z prodlení ve výši stanovené v souladu s vyhláškou č. 351/2013 Sb., a to částečně v kapitalizované podobě za období od 15. 5. 2023 do 27. 6. 2023 a od 28. 6. 2023 v percentuálně podobě. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná, přiznal ji soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., právo na náhradu nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč za převzetí věci, výzvu k plnění a podání žaloby, 3 rež. paušálů po 100 Kč a 21 % DPH, celkem 2 452 Kč