6 C 317/2023-14 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované úhrady žalované částky, když v žalobě tvrdila, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne [datum] Úvěrová smlouva, na základě které si žalovaná zapůjčila od žalobkyně částku ve výši 20 000 Kč a tato částka byla žalované převedena na její účet č. [bankovní účet] dne [datum] Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a splátkový kalendář. Žalovaná řádně úvěr nesplácela a vznikla jí proto na jistině, poplatcích, smluvní pokutě a úrocích dluh ve výši žalované částky. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tvrdila a prokazovala způsob prověřování úvěruschopnosti žalovaného listinami a nahlížením do registrů. Po provedeném dokazování má soud prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru dne [datum], na jejímž základě žalobkyně zřídila žalované úvěr ve výši 20 000 Kč ke dni [datum]. Úvěr byl sjednán s úrokovou sazbou dle obchodních podmínek smlouvy a dle sazebníku poplatků. Mezi stranami byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ porušení povinnosti ze strany žalované (z Úvěrové smlouvy ze dne [datum]). Žalovaná neuhradila úvěr řádně a včas, tedy do [datum]. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu. Ke dni podání žaloby dluh sestával z dlužné částky ve výši 17 790 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 14 978 Kč, poplatků ve výši 1 254 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 958 Kč (z výpisu čerpání, splátek a úhrad). Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru, kdy žalovaná čerpala úvěr, avšak tento řádně nesplácela. Vznikla jí tak povinnost hradit jistinu úvěru, poplatky, smluvní pokutu a úroky. Na základě výše uvedených skutečností soud zavázal žalovanou k úhradě žalované částky v souladu s ustanovením § 2395 o. z., když soud má prokázáno, že skutečně žalovaná dluží žalobkyni na jistině částku 14 978 Kč, na poplatcích 1 254 Kč, na účelně vynaložených nákladech 600 Kč a na smluvní pokutě 300 Kč, když tuto soud přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 2048 o. z. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, zavázal jí soud v souladu s ustanovením § 1970 o. z. k úhradě úroku z prodlení ve výši stanovené v souladu s vyhláškou č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná, přiznal ji soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., právo na náhradu nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, nákladů právního zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč za převzetí věci, výzvu k plnění a podání žaloby, 3 rež. paušálů po 300 Kč a 21 % DPH, celkem 2 452 Kč.