7 C 141/2023-20 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 962 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 962 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnil tvrzením, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] v objektu nemovité věci – pozemku p. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec] nad Odrou, jehož součástí je objekt [adresa], bytový dům, nacházející se na ulici [ulice] č. or. 31 v [obec] – [obec]. Výše specifikovaný objekt je na základě obecně závazné vyhlášky [číslo] 2022, Statutárního města Ostravy ze dne [datum], s účinností od [datum], svěřen do správy městskému obvodu [okres]. Vše je zapsáno u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava, na [list vlastnictví]. Na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum], uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, byl sjednán nájem předmětného bytu na dobu určitou od [datum] do [datum]. Nájemní vztah k tomuto datu skončil, jelikož žalobce neprojevil vůli dále nájemní vztah prodlužovat a zaslal žalovanému výzvu k vyklizení bytu dopisem ze dne [datum]. Žalovaný dosud dobrovolně byt nevyklidil. Vzhledem k tomu, že nájem bytu žalovanému zanikl ke dni [datum] a žalovaný nadále předmětný byt užívá a ničeho za toto užívání neplatí, má žalobce právo na náhradu ve výši ujednaného měsíčního nájemného, které činilo v měsíci 5/ 2022 až 10/ 2022 částku ve výši 1 827 Kč. Žalobce požaduje vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 10 962 Kč za období od 5/ 2022 do 10/ 2022, kdy žalovaný byt užíval bez platné nájemní smlouvy. Žalobce zaslal žalovanému dne [datum] výzvu k úhradě se splatností pohledávky ve lhůtě 3 dnů. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla uhrazena, požaduje žalobce zaplatit rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 10 962 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne [datum] Nájemní smlouvu č. ev. [číslo], na základě které byl sjednán nájem bytu [číslo] v šestém nadzemním podlaží na dobu určitou od [datum] do [datum]. Nájemní vztah skončil ke dni [datum], žalovaný ovšem předmětný byt nevyklidil a tento nadále užívá bez právního důvodu. Sjednané nájemné za užívání bytu činilo v měsících 05/ 2022 až 10/ 2022 částku 1 827 Kč měsíčně. Žalovaný nájemné za tyto měsíce neuhradil a dluží žalobci částku ve výši 10 962 Kč (6 měsíců x 1 827 Kč). Žalovaný byl výzvou ze dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 10 962 Kč, a to nejpozději do tří dnů od doručení výzvy. Na tuto výzvu nereagoval a dluh nezaplatil. 6. Podle § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 7. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Z těchto skutkových zjištění, po právní posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je oprávněná. Mezi účastníky byla řádně uzavřena písemná nájemní smlouva k předmětnému bytu [číslo] v 6. nadzemním podlaží domu č. or. 31 na ulici [ulice], v [obec] – [obec]. Žalobce jako pronajímatel splnil svou povinnost a umožnil žalovanému užívat předmětný byt v souladu s nájemní smlouvou. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] a poté již nájemní smlouva nebyla prodloužena. Žalovaný však předmětný byt užíval nadále, bez právního důvodu v období od května 2022 až října 2022, avšak nájemné za tyto měsíce nezaplatil. Jelikož žalobce prokázal právní základ svého nároku i jeho výši, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 10 962 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení za užívání bytu bez právního důvodu, spolu s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Oprávnění žalobce požadovat úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 Občanského zákoníku a jejich požadovaná výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobci, který byl v řízení úspěšný, proto soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 400 Kč. Tato částka zahrnuje náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a paušální náhradu za hotové výdaje žalobce ve výši 2 x 300 Kč (podání žaloby a předžalobní výzva) dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.