12 C 224/2024-26 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, což žalobkyně dokládá třemi upomínkami původního věřitele. V poslední upomínce byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, . Právo věřitele na zesplatnění úvěru je sjednáno na str. 3 úvěrové smlouvy pod rozpisem splátek, kde se uvádí, že uvedený rozpis splátek je platný jen v případě řádného a včasného splácení. V případě, že je dlužník v prodlení se splacením splátky nebo její části, je věřitel oprávněn jednostranně učinit úvěr splatným a požadovat předčasnou úhradu závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši , částka, , skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil , částka, , a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila , částka, nejpozději splatných dne , datum, , to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření Smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl a s jejím obsah. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaný doplnil zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaný byl povinen se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této Smlouvy. Žalovaný shora uvedenými kroky uzavřel s původním věřitelem Smlouvu o úvěru. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno a zároveň byl dopisem ze dne , datum, , odeslaným dne , datum, , vyzván k zaplacení dluhu ve výši , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den , datum, se účastníci nedostavili, když právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný se nedostavil bez omluvy. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu dále jen "o.s.ř.").3. Po provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých důkazů za prokázaný následující skutkový stav: právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ) poskytl žalovanému na základě smlouvy č. , hodnota, uzavřené prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, částku v celkové výši , částka, , kterou se žalovaný zavázal uhradit do nejpozději dne , datum, (ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , z dodatku smlouvy ze dne , datum, , z výpisu z účtu spol. , Anonymizováno, , z verifikační platby). Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, resp. žalovaný v řízení ani netvrdil, zda a jakou část pohledávky zaplatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno a zároveň byl dopisem ze dne , datum, vyzván k zaplacení dluhu (ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z výzvy k zaplacení dluhu, z podacího lístku). Ke dni vyhlášení rozsudku žalobkyně eviduje za žalovaným dluh ve výši , částka, na jistině, ve výši , částka, na smluvním úroku a ve výši , Anonymizováno, na smluvní pokutě.4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne , datum, , soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č.145/2010 Sb., proto bylo povinností žalobkyně (předchůdce) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně soudy v rámci rozhodovací praxe opakovaně dospěly k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal, tedy že se jedná o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly (srov. např. rozhodnutí Kraj