12 C 411/2023-37 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, , doplněnou podáním ze dne , datum, , se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , úrokem ve výši 21,2 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 %. Žalobu odůvodnila tím, že aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, . Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , počínaje dnem , datum, . Strany si dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 21,20 % ročně. Nedílnou součástí Smlouvy Sazebník poplatků. Žalovaná svou povinnost nesplnila a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu Banka prohlásila úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne , datum, za okamžitě splatný v celé výši, neboť byla žalovaná k tomuto dni v prodlení. Právní předchůdce při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, banka žádosti klienta vyhověla. Žalovaná částka se sestává z nesplacené jistiny ve výši , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku z dlužné jistiny ve výši , částka, , smluvních poplatků ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení předžalobní výzvou.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování zjistil soud z jednotlivých důkazů následující skutečnosti: společnost , právnická osoba, . („Banka“) se na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v 96 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 21,2 % ročně (Ze smlouvy o úvěru). Dopisem ze dne , datum, Banka žalované oznámila, že z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek úvěr prohlašuje za splatný (z Oznámení ze dne , datum, ). Žalovaná v řízení netvrdila, že by jakoukoliv část dluhu žalobkyni či Bance zaplatila; z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaná čerpala úvěr ve výši , částka, a zaplatila Bance částku ve výši , částka, (z výpisu z úvěrového účtu, z platební historie). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, . (Ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z podacího lístku). Dopisem ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána před podáním žaloby k úhradě dluhu ve výši , částka, a to do 7 dnů; výzva byla odeslána dne , datum, (z předžalobní výzvy k plnění, z podacího archu).4. Žalobkyně k výzvě soudu v rámci zjišťování, zda zkoumala úvěruschopnost žalované, předložila potvrzení o výši příjmu žalované, z něhož vyplývá, že průměrný měsíční čistý příjem žalované za poslední tři měsíce od data , datum, činil , částka, . Dále žalovaná prohlásila vůči Bance, že celkový čistý měsíční příjem její domácnosti činí , částka, , že její dosavadní externí splátky úvěrů činí , částka, měsíčně, pracovní poměr má uzavřený na dobu určitou do , datum, , a že je svobodná a bydlí v pronajatém domě/bytě (z žádosti o úvěr, z potvrzení o výši příjmu, z výpisu splátek závazků).5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle ustanovení § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi Bankou (poskytovatelem úvěru, věřitelem, úvěrující) a žalovanou dne , datum, posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi poskytovatelem úvěru a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. , právnická osoba, s cit. ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., proto bylo povinností poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, spisové značky , spisová značka, ).13. Z výše uvedeného ustanovení § 87 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora , právnická osoba, ze dne , datum, ve věci C – 679/18 (, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v , adresa, , vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, kter