13 C 86/2024-26 — Okresní soud v Novém Jičíně

Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne , datum, domáhal po žalované zaplacení částky , částka, . Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , a žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatky v celkové výši , částka, a poplatek , částka, za hotovostní inkaso splátek. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po , částka, . Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když uhradila jen , částka, . S toutéž společností uzavřela žalovaná ještě dne , datum, zcela stejnou smlouvu o úvěru. Žalovaná však ani v tomto případě nehradila sjednané splátky řádně a včas, když uhradila jen , částka, . Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupeny žalobci. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem z téhož dne.Žalovaná se k věci nevyjádřila.Soud rozhodoval bez jednání dle § 115a o. s. ř. a dospěl k závěru, že dne , datum, uzavřela žalovaná jako úvěrovaná se společností , právnická osoba, jako úvěrujícím smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy obdržela od právního předchůdce žalobce , částka, . Tuto částku se zavázala vrátit spolu s poplatkem , částka, a s poplatkem za fakultativní hotovostní inkaso splátek , částka, v 60 týdenních splátkách po , částka, . Na úvěr zaplatila žalovaná jen , částka, . Dle smlouvy ze dne , datum, žalovaná obdržela dalších , částka, , které se zavázala spolu se stejným poplatkem Kč vrátit také v 60 týdenních splátkách po , částka, . Na tento úvěr zaplatila pouhých , částka, . Úvěrující pak zbývající část pohledávky postoupil na žalobce, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení pohledávky, avšak bezvýsledně.Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 1879 nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1887 nového občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu. Pododdíl 2 Změna v osobě dlužníkaSoud věc po právní stránce hodnotil tak, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou (právní předchůdce žalobce coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 občanského zákoníku) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Žalované byl poskytnut dvakrát úvěr ve výši , částka, Na tyto úvěry zaplatila na prvý , částka, a na druhý , částka, . Z částky , částka, bylo použito , částka, na umoření jistiny, , částka, na poplatek za administrativní činnost a úrok a , částka, na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Z částky , částka, bylo použito , částka, na poplatek za administrativní činnost a úrok a , částka, na uhrazení poplatku za hotovostní inkaso splátek. Soud posuzoval i to, zda poplatky za úvěry ve výši , částka, poskytnuté na dobu 60 týdnů jsou přiměřené. Do celkové výše poplatků a úroku soud nezapočítával poplatek za fakultativní hotovostní inkaso splátek, neboť jde o fakultativní službu, tedy jakýsi nadstandard, kdy se úvěrovaný nemusí starat o zasílání splátek, neboť osoba pověřená úvěrujícím přijde za ním sama pro splátku. Úvěr ve výši , částka, tak stojí na poplatcích , částka, , což je 40 % jistiny. K otázce přiměřenosti odměny zapůjčitele se vyslovil ve svém rozsudku ze dne , datum, č. j. , spisová značka, Vrchní soud v Praze, který dospěl k závěru, že je nemravný zisk nad 30 % jistiny. Tady by měla žalovaná v obou případech zaplatit 40 %, což se jeví ve světle zmíněného judikátu ještě jako mírně nepřiměřené. Přiměřených 30 % činí , částka, . Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobce postoupena v souladu s § 1879 občanského zákoníku. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil ji tuto povinnost soud rozsudkem, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl ohledně částky , částka, (6 000 + 1 200 + 2 400 – 4 080 + 6 000 + 1 200 + 2 400 – 800 = 15 620), spolu s úrokem z prodlení, který není v rozporu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ohledně částky , částka, žalobu zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 85,64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92,82 % a úspěchu žalované v rozsahu 7,18 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .