22 C 213/2024-19 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou 2. 6. 2024 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 127,05 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 919,7 Kč, skapitalizovaným úrokem ve výši 6 463,49 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 127,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 12 127,05 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdil, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovaný uzavřeli dne 18. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, (dále jen úvěrová smlouva), na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci vedle jistiny ve výši 15 000 Kč také poplatek ve výši 15 168 Kč v 65 měsíčních splátkách po 495 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 16. 6. 2021. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 21. 9. 2023 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k postoupení pohledávky na žalobce s účinnosti ke dni 27. 9. 2023. Žalovaný celkem uhradil ve splátkách 9 500 Kč. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky. Před poskytnutím zápůjčky právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného. Vyhodnotil informace požadované a získané od žalovaného a tyto ověřil oproti dokladům vyžádaných obžalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a ověřeny doklady uvedenými části zákaznické karty nazvané „ověřené dokumenty”.2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 18. 6. 2024, č.j. 22 C 213/2024-9 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet každý jednotlivý úvěr včetně příslušenství.3. V podání ze dne 27. 6. 2024 žalobce uvedl, že posuzování schopnosti spotřebitele splácet úvěr probíhá na základě nezbytných spolehlivých dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a jeli to nezbytné nahlédnutím do databází nebo do jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace. Právní předchůdce žalobce splnil zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na rodinné majetkové pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne 18. 3. 2020 a byly ověřeny doklady uvedené v části „Ověřené dokumenty”. Majetková situace žalovaného byla ověřena z pracovní smlouvy a z výplatních pásek. Zároveň byla provedena lustrace v insolvenčním rejstříku. Žalovaný uvedl že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u , právnická osoba, . s čistým měsíčním příjmem 18 796 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 50 000 Kč, a žádné vyživovací povinnosti k jiným osobám nemá. Žalobce uvedl, že nedisponuje žádnými kopiemi dokladů od žalovaného k prokázání prověřování úvěruschopnosti.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:Žalovaný dne 18. 3. 2020 požádal právního předchůdce žalobce o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 40 000 Kč. Žalobce v žádosti uvedl, že pracuje u zaměstnavatele , právnická osoba, . s čistým příjmem 18 796 Kč, další příjmy domácnosti uvedl ve výši 50 000 Kč. Splácí jiný závazek ve výši 3 500 Kč měsíčně. Výdaje uvedl ve výši 3 500 Kč. Čistý příjem byl ověřen pracovní smlouvou a výplatními páskami za předchozí 2 měsíce (ze Zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 18. 3. 2020). Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , jíž součástí byly i Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 15 168 Kč představující úrok ve výši 9 817 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za doplňkovou službu ve výši 3 851 Kč tvořící poplatek za komfortní poskytnutí (1 638 Kč) a částku za flexibilní splácení činí (2 213 Kč). Celková dlužná částka 30 168 Kč měla být splacena formou 65 týdenních splátek po 495 Kč, vyjma poslední splátky, která byla sjednána ve výši 438 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 3. 2020 včetně Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaný uhradil do 23. 5. 2022 částku 9 500 Kč (z Tabulky umoření). Právní předchůdce žalobce dne 21. 9. 2023 postoupil pohledávku ze Smlouvy na žalobce (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem odeslaným dne 15. 2. 2024 (z Předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2024 včetně podacího lístku).Soud shrnuje skutkový závěr takto:Žalovaný od právního předchůdce žalobce obdržel dne 18. 3. 2020 v hotovosti na základě písemné dohody označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši 15 168 Kč v 65 týdenních splátkách. Na tento nárok žalobce žalovaný uhradil 9 500 Kč. Žalobce před poskytnutím úvěru prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr z informací od žalovaného zaznamenané do zákaznické karty. Právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku za žalovaným, když postoupení pohledávky následně oznámil žalovaného a vyzval jej k úhradě dlužné částky ve lhůtě 10 dnů od doručení. Žalobce dále vyzval žalovaného k úhradě žalované částky v předžalobní výzvě.7. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o zápůjčce uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).8. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a po kud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k ne