24 C 284/2023-29 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou došlou soudu dne , datum, , ve znění jejího doplnění ze dne , datum, , se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, jako jistiny úvěru, částky , částka, jako poplatku za poskytnutí úvěru, částky , částka, jako poplatku za volitelnou službu „, Anonymizováno, “, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a smluvní pokuty ve výši , částka, , to vše ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřené s využitím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek úvěrujícího www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, a mobilního telefonu a emailu žalovaného) mezi žalobcem jako úvěrujícím na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným na straně druhé.2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.4. Podle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.5. Podle § 562 odst. 1 o. z., písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.6. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).11. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru a po právní stránce věc posoudil tak, že žalobce jako úvěrující na straně jedné a žalovaný jako úvěrovaný na straně druhé uzavřeli dne , datum, s využitím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek úvěrujícího www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , mobilního tel. čísla úvěrovaného +, tel. číslo, a e-mailu úvěrovaného , e-mail, písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním č. , hodnota, , na základě které žalobce poskytl ve prospěch žalovaného úvěr tím, že mu dne , datum, ze svého účtu č. , č. účtu, odeslal na bankovní účet č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši , částka, , , částka, a , částka, , celkem tedy , částka, , které se žalovaný zavázal vrátit žalobci do , datum, a zaplatit v téže lhůtě úroky 0 % ročně a poplatek za sjednání úvěru ve výši , částka, , když volitelná služba „, Anonymizováno, “ nebyla sjednána. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly i , právnická osoba, podmínky a Sazebník (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním č. , hodnota, ze dne , datum, , , právnická osoba, podmínek a Sazebníku, z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ze dne , datum, , a ze zprávy , právnická osoba, . o příchozích úhradách na účet žalovaného č. , č. účtu, v období od , datum, do , datum, ). Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky s příslušenstvím do tří dnů doporučeným dopisem (výzvou k úhradě před podáním žaloby) ze dne , datum, , podaným k poštovní přepravě dne , datum, (z výzvy k úhradě ze dne , datum, a z podacího lístku ze dne , datum, ). Žalovaný do , datum, ani později úvěrujícímu jistinu úvěru ve výši , částka, s poplatkem za sjednání úvěru ve výši , částka, prokazatelně nevrátil.14. Vzhledem k tomu, že žalobce jako úvěrující před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru prokazatelně neposuzoval úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, dospěl soud k závěru, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, neboť žalovaný, který měl žít ve dvoučlenné domácnosti a měl čistý měsíční příjem ve výši , částka, , deklaroval pravidelné měsíční výdaje ve výši , částka, , které žalobce zcela nedostatečně korigoval na měsíční výdaje pouze ve výši , částka, s rezervou pro výdaje pouze ve výši , částka, , což se jeví jako naprosto nereálné (z bank ID výpisu, z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, pořízeného automatizovaným systémem , Anonymizováno, - https://, Anonymizováno, ., Anonymizováno, , z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Smlouva o úvěru ze dne , datum, je proto podle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť žalobce jako úvěrující poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ. Protože právní jednání odporuje ZoSÚ jako právnímu předpisu, který zajišťuje veřejný pořádek ve spotřebitelských vztazích, považoval soud smlouvu o úvěru ze dne , datum, za absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z., které zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Soud proto z důvodu absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne , datum, žalobu zamítl v části, ve které se žal