6 C 133/2024-23 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 182,69 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 921,35 Kč, úroku 15 % ročně z částky 14 598,66 Kč od 1. 5. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 609,88 Kč od 8. 2. 2024 do 30. 4. 2024, zákonného úroku z prodlení z částky 18 182,69 Kč od 1. 5. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % a náhrady nákladů řízení.2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Podpisem smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Před uzavřením Smlouvy byla žalobkyní řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti. Žalovaný byl v souladu se smlouvou a ÚP oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4,00 % z aktuální dlužné částky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 43 559 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 34 946 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 7.1 ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 24. 1. 2024. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 18 182,69 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 14 598,66 Kč, poplatků za pojištění ve výši 284,03 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 2 400 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou k plnění.3. Usnesením Okresního soudu v , jméno FO, ze dne 16. 5. 2024, č. j. , spisová značka, , byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství.4. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne 5. 6. 2024 uvedla, že tvrzení o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet poskytnuté úvěry, jsou obsažena v přílohách žalobního návrhu, jimiž jsou Metodika posouzení úvěruschopnosti klienta a Karta klienta. V návaznosti na předloženou Metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta a Kartu klienta žalobkyně doplnila konkrétní výpočty hodnoty MLS pro smlouvu žalovaného. Dále žalobkyně sdělila, že provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, ISIR a CEE, přičemž dotaz do registru SOLUS byl provede s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení a dotaz do registru CEE byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. Úvěrová karta, ze které je uvedený výsledek z registrů patrný, již byla žalobkyní přiložena k žalobnímu návrhu. Žalobkyně si za účelem ověření tvrzení žalovaného o příjmech, potažmo i výdajích, vyžádala výpis z bankovního účtu za období od 1. 9. 2020 do 30. 9. 2020. Prostřednictvím tohoto výpisu bylo ověřeno tvrzení žalovaného ohledně příjmu z titulu zaměstnání. Rovněž byly ověřeny výdaje žalovaného např. na stravu, přepravní společnosti atd. Žalovaný však velkou část svých výdajů nehradil přímo placením z účtu, ale jiným způsobem (zřejmě hotovostními platbami), když podstatnou část svých příjmů z účtu vybíral prostřednictvím bankomatu. Žalobkyně tak nemá žádnou možnost, jak zjistit či prověřit způsob nakládání s těmito z účtu vybranými finančními prostředky. Žalobkyně dále sdělila, že o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného svědčí i skutečnost, že žalovaný na poskytnutý úvěr hradil řádně v období od ledna 2021 do října 2023, tedy po dobu delší než dva roky. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky žalobkyně shledala žalovaného schopného splácet předmětný spotřebitelský úvěr.5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Soud má za prokázané a po vyhodnocení jednotlivých důkazů dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Mezi žalovaným a společností , právnická osoba, byla dne 30. 11. 2020 uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr s výší úvěrového rámce 20 000 Kč. Roční úroková sazba činila 26,28 %, pravidelné měsíční splátky byly stanoveny na 4,00 % z dlužné částky. Jako důsledky nesplácení úvěru byla žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 43 559 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 34 946 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 7.1 ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 24. 1. 2024 (ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , Úvěrových podmínek, z výpisu čerpání, splátek a úhrad, z výzvy ke splacení úvěru ze dne 24. 1. 2024). Žalovaný byl vyzván ke splacení dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne 15. 2. 2024 (z předžalobní výzvy ze dne 15. 2. 2024, podacího archu).7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne 30. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, bydlí v podnájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost. Je zaměstnán s příjmem 21 000 Kč měsíčně, výdaje uvedl ve výši 15 000 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu za měsíc září 2020 soud zjistil, že příjem žalovaného v tomto měsíci byl 15 483 Kč, dále obdržel nemocenské dávky ve výši 3 132 Kč. Konečný zůstatek na účtu byl v tomto měsíci 28,84 Kč.8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti