6 C 153/2024-14 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 105 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 105 Kč od 27. 5. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částky 1 100,26 Kč a náhrady nákladů řízení.2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným dne , datum, uzavřela distančním způsobem Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalovanému zavázala poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 10 100 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. IV a čl. IX Smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX Smlouvy. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, .cz. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost, a to zjišťováním informací od žalovaného a dotazy do příslušných registrů. Případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila částku 30 765 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovanému. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet č. , č. účtu, dne 24. 6. 2023 v částce 10 100 Kč. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil volitelné služby, a to „Klidné spaní“ za poplatek ve výši 110 Kč a „Presto“ za poplatek ve výši 165 Kč. Úvěr byl splatný dne 26. 5. 2023. Žalovaný na uvedenou pohledávku nezaplatil ničeho a ke dni podání žaloby tak dluží částku 13 105 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny ve výši 10 100 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 730 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 110 Kč a poplatku za službu „Presto“ ve výši 165 Kč. Pokud by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalovaného částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za období od 27. 5. 2023 do 25. 8. 2023, a to ve výši 1 100,26 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 24. 3. 2024.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku 10 100 Kč a žalovaný se zavázal vrátit zapůjčené prostředky včetně volitelných služeb ve výši 110 Kč a 165 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 730 Kč, celkem tedy částku 13 105 Kč, a to do 26. 4. 2023 (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ). Žalobkyně je oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky po splatnosti až do zaplacení stávajícího dluhu (z Všeobecných obchodních podmínek a Sazebníku). Žalobkyně ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že celkový počet členů ve společně hospodařící domácnosti je 2, počet členů s příjmem pak také 2. Výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem byla 30 000 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu pak 30 765 Kč. Celkové měsíční výdaje byly vyčísleny částkou 12 000 Kč, kdy částka 6 000 Kč tvořila měsíční výdaje na půjčky, částka 3 000 Kč výdaje na bydlení, částka 1 000 Kč další nezbytné výdaje a částka 2 000 Kč ostatní zbytné výdaje (z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, z ověření příjmu). Dne 26. 4. 2023 zaslala žalobkyně žalovanému na účet č. , č. účtu, částku 10 100 Kč (z přehledu bankovních transakcí). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky (z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 24. 3. 2024).5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se zavázala poskytnout a poskytla žalovanému částku 10 100 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zapůjčenou částku včetně poplatku za sjednání úvěru ve výši 2 730 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ ve výši 110 Kč a poplatku za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, a to do 26. 5. 2023. Žalovaný však neuhradil ničeho. Ke dni vyhlášení rozsudku dluží žalovaný na uvedenou pohledávku částku ve výši 13 105 Kč a smluvní pokutu za prvních 90 dnů prodlení ve výši 1 100,26 Kč. V řízení žalobkyně neprokázala, že by s náležitou pečlivostí prověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet.6. Podle ustanovení § 2395 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytoval před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalovaném nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně soudu nepředložila žádné konkrétní důkazy o tom, že zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet a ověřovala výši výdajů žalovaného (př. nájemní smlouva, doklady o nákladech na energie, náklady na bydlení, obživu, doklady o výši splátek úvěrů apod.). Žalobkyně vycházela toliko z údajů uvedených žalovaným, ovšem již žádným způsobem tyto nezkoumala, přičemž jejich výše je rozhodující pro posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Nebylo tak nikterak prokázáno, zda byl žalovaný schopen vrátit částku 10 100 Kč ve lhůtě jednoho měsíce. Ze všech shora uvedených důvodů soud v souladu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne 26. 4. 2023 jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018)12. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění 10 100 Kč žalovaný neuhradil ničeho, k úhradě tak zůstává celá tato částka. Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 27. 5. 2023 do zaplacení.13. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku ve výši 10 100 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního