6 C 301/2023-23 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 443,84 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 443,84 Kč od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že původní věřitel, [právnická osoba] credit s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru. Po zaslání žádosti byla původním věřitelem prověřena schopnost žalovaného úvěr splácet, žalovanému byl zaslán návrh smlouvy, který žalovaný akceptoval. Na základě této smlouvy pak žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 15 000 Kč, a to na bankovní účet č. [bankovní účet]. Úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný ke dni podání žaloby žalobkyni ničeho neuhradil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 145,16 Kč a úroku ve výši 443,84 Kč. Pohledávka byla od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [právnická osoba] a následně byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum]. 3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 12. 10. 2023, č. j. [číslo jednací], byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. 4. Ve svém vyjádření ze dne [datum] žalobkyně na základě výzvy soudu uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřována na základě jeho souhlasu vyhledáváním údajů ve veřejně dostupných databázích. Dále byla úvěruschopnost žalovaného ověřována výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku. Žalobkyně ve svém vyjádření změnila žalobní tvrzení, kdy bylo nesprávně uvedeno:„ Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 145,16 Kč a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 443,84 Kč“ Správně je:„ Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 443,84 Kč“ 5. Přípisem ze dne [datum] byla soudem dotazována [právnická osoba], zda v březnu 2022 byla u [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] připsána částka 15 000 Kč a zda majitelem účtu je pan [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného]. 6. [právnická osoba] ve svém sdělení ze dne [datum] uvedla, že v rámci sjednocení platebního styku došlo ke změně kódu platebního styku z [číslo] na [číslo]. Majitelem účtu č. [bankovní účet] byl pan [celé jméno žalovaného], [datum narození] a dne [datum] byla na tento účet připsána částka 15 000 Kč od odesílatele [anonymizována dvě slova] s.r.o. 7. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 8. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané, že mezi původním věřitelem, [právnická osoba] credit s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru. Původní věřitel poskytl žalovanému na jeho účet [číslo] [bankovní účet] částku ve výši 15 000 Kč, kdy spolu s touto částkou se žalovaný zavázal uhradit i úrok ve výši 443,84 Kč (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo], Potvrzení o provedení transakce ze dne [datum]). Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] pak soud zjistil, že majitelem účtu byl žalovaný a na tento účet byla dne [datum] připsána částka ve výši 15 000 Kč (ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Žalovaný na úvěr neuhradil žádnou částku. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na společnost [právnická osoba] a následně písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (ze Smluv o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván písemnou výzvou ze dne [datum] (z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum]). 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k závěru, že původní věřitel, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], poskytla žalovanému na jeho účet částku ve výši 15 000 Kč. V souladu s čl. II.2.b smlouvy byl žalovaný povinen uhradit i úrok, který činil 443,84 Kč, celkem tedy dlužil částku 15 443,84 Kč. Na tuto částku žalovaný ničeho neuhradil a došlo tak na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení. Je proto jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaný ke dni vyhlášení rozsudku žalobkyni žalovanou částku zaplatil. Soud proto shledal žalobní nárok na zaplacení částky 15 443,84 Kč co do základu a výše důvodný a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 443,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, jehož výše je odůvodněna ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 443,84 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud aplikoval v případě přiznání náhrady nákladů ustanovení § 14b/1,5 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění, když žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.