22 C 145/2025-16 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou 22. 4. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 49 146,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 47 678,57 Kč od 15. 3. 2024 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že dne 24. 2. 2022 uzavřel právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen původní věřitel) s žalovaným Smlouvu o úvěru „PRESTO Půjčka” č. , Anonymizováno, . Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 61 500 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných 72 měsíčních splátkách vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Úvěr byl úročen fixní úrokovou sazbou ve výši 6,39 % ročně ode dne čerpání do konečné splatnosti. V úvěrové smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 6,4 %. Žalovaný neplnil závazky z úvěrové smlouvy řádně a včas, v dopise ze dne 14. 3. 2024 informoval původní věřitel žalovaného o zesplatnění úvěru. Dlužná částka 49 146,45 Kč tak představuje neuhrazený zbytek jistiny ve výši 47 678,57 Kč a smluvní úrok ve výši 1 467,88 Kč. Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2024 uzavřenou s původním věřitelem společností , právnická osoba, . Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 10. 10. 2024.2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 5. 5. 2025, č.j. 22 C 145/2025-7 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet každý jednotlivý úvěr včetně příslušenství.3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 10. 7. 2025, č.j. 22 C 145/2025-10 byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) mimo jiné i ohledně částky, kterou žalovaný již na úvěr zaplatil.4. Žalobce nedoplnil ničeho.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.6. Soud ve věci nařídil jednání. Žalovaný se k jednání nedostavil, z jednání se neomluvil ani nepožádal včas o odročení jednání. Žalobce se z jednání řádně omluvil. Doručení předvolání k jednání bylo u obou účastníků vykázáno včetně lhůty k zachování přípravy k jednání.7. Soud tedy projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků.8. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:9. Žalovaný dne 24. 3. 2022 učinil prostřednictvím prostředků komunikace na dálku u původního věřitele návrh na uzavření spotřebitelského úvěru ve výši 61 500 Kč za poplatek ve výši 1 500 Kč s fixní úrokovou sazbou ve výši 6,39 % ročně (z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru „PRESTO Půjčka„ ze dne 24. 3. 2022). Původní věřitel návrh žalovaného přijal s připomínkou, že první splátka úvěru ve výši 1 031 Kč je splatná dne 19. 4. 2022. Původní věřitel tak žalovanému poskytl spotřebitelský úvěr ve výši 61 500 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v pravidelných 72 měsíčních anuitních splátkách ve výši 1 031 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku 74 053,13 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 6,39 % ročně a RPSN ve výši 7,51 % (z Akceptace návrhu na uzavření smlouvy „PRESTOPůjčka, číslo žádosti , Anonymizováno, a z Informací o spotřebitelském úvěru). Ke dni 24. 3. 2022 byla dlužná jistina na úvěrovém účtu žalovaného ve výši 61 500 Kč (z Výpisu z úvěru ze dne 24. 3. 2022). Ke dni 29. 2. 2024 byla dlužná jistina na úvěrovém účtu žalovaného ve výši 47 733,64 Kč (z Výpisu z úvěru ze dne 29. 2. 2024). Původní věřitel ke dni 14. 3. 2024 zesplatnil úvěr v částce 49 848,09 Kč a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 28. 3. 2024 (ze Zesplatnění úvěru ze dne 14. 3. 2024 a podacého archu). Původní věřitel oznámil žalovanému, že dne 6. 6. 2024 došlo na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek s žalobcem k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 6. 2024 a ze Seznamu postoupených pohledávek). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem odeslaným dne 10. 10. 2025 (z Předžalobní upomínky ze dne 10. 10. 2025 včetně podacího lístku). Původní věřitel ohledně zkoumání úvěruschopnosti provedl lustraci v registru SOLUS, kde byly zjištěny jiné splátkové kontrakty žalovaného (z Odeslaných údajů-lustrace v registrech).10. Z jiných důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.Soud shrnuje skutkový stav takto:11. Žalovaný od původního věřitele obdržel dne 24. 3. 2022 na účet částku ve výši 61 500 Kč na základě písemné dohody označené jako „PRESTO Půjčka„ č. , Anonymizováno, , které se zavázal hradit ve formě 72 pravidelných měsíčních anuitních splátek ve výši 1 031 Kč. Původní věřitel úvěr ke dni 14. 3. 2024 zesplatnil v částce 49 848,09 Kč. Žalobce před poskytnutím úvěru prověřoval schopnost žalovaného splácet v dostupných registrech. Původní věřitel postoupil na žalobce pohledávku za žalovaným, když postoupení pohledávky následně oznámil žalovanému. Žalobce dále vyzval žalovaného k úhradě žalované částky v předžalobní výzvě.12. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovanou jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).13. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a po kud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).21. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.22. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (ná