22 C 370/2025-14 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 15 973 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 973 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že dne 18. 4. 2024 uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které jí následně zaslal na účet č. , č. účtu, dne 18. 4. 2024 částku 14 000 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 8 400 Kč. Poplatek a jistina byly splatné ve 3 měsíčních splátkách dne 19. 8. 2024, žalovaná však smluvní závazek neuhradila řádně a včas. Žalovaná uhradil na svůj dluh pouze částku 12 523 Kč. Žalobce zápůjčku poskytl prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, . Žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí zápůjčky včetně zadáním osobních údajů, telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaná zároveň potvrdila, že se seznámila se zněním uzavírané smlouvy a se zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí. Totožnost žalované byla ověřena skenem dokladu totožnosti a pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, kterou bylo ověřeno jméno a příjmení majitele účtu, na který je zápůjčka vyplacena. Žalovaná smlouvu o zápůjčce podepsala PINem, který žalobce zaslal na telefonní číslo , tel. číslo, . V článku 2.3 Smlouvy o zápůjčce si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky. Jednalo se o částku 5 096 Kč, která byla umořena částečnou úhradou žalované. Žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu a poplatek za poskytnutí zápůjčky. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalobce tvrdil, že před uzavřením smlouvy si od žalované vyžádal informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace a dokumenty žalobce vyhodnotil a zaevidoval do zákaznické karty žalované.2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 23. 10. 2025, č.j. 22 C 370/2025-8 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet úvěr včetně příslušenství.3. Žalobce v podání ze dne 27. 10. 2025 uvedl, že nebude doplňovat žádná další skutková tvrzení.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:Dne 18. 4. 2024 žalovaná (označovaná jako „klient”) požádala prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek , Anonymizováno, ) žalobce („označovaný jako věřitel”) o poskytnutí zápůjčky. Ve smlouvě o zápůjčce ze dne 18. 4. 2024, jíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky společnosti , právnická osoba, a Sazebník, se žalobce zavázal poskytnout žalované bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 14 000 Kč. Za poskytnutí zápůjčky splatné dne 19. 8. 2024 se žalovaná zavázala uhradit poplatek ve výši 8 400 Kč. Peněžní částka odpovídající výši zápůjčky měla být žalobcem poskytnuta převodem na bankovní účet žalované číslo , č. účtu, , a to nejpozději do 2 dnů ode dne účinnosti smlouvy o zápůjčce (ze smlouvy o zápůjčce ze dne 18. 4. 2024). Žalobce dne 18. 4. 2024 skutečně poukázal na účet žalované částku 14 000 Kč (z výpisu z účtu žalobce č. , č. účtu, ze dne 30. 4. 2024). Žalobce upomenul žalovanou k úhradě dne 22. 7. 2024 a dne 30. 8. 2024 (z upomínek). Právní zástupce žalobce odeslal dne 24. 4. 2024 žalované předžalobní upomínku (z podacího archu a předžalobní upomínky).7. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o zápůjčce uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalované jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ).8. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.13. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, III. ÚS 4129/18).17. Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).18. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že mezi žalovanou jako vydlužitelem a žalobcem jako zapůjčitelem byla dne 18. 4. 2024 uzavřena prostřednictvím prostředku komunikace na dálku (internetových stránek žalobce , Anonymizováno, ) písemná smlouva o zápůjčce na částku 14 000 Kč. Na základě smlouvy o zápůjčce žalobce přenechal žalované dne 18. 4. 2024 částku ve výši 14 000 Kč (jistinu zápůjčky) k užití podle libosti tak, že ji převedl na účet žalované, a žalovaná se zavázala vrátit žalobci zápůjčku společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 8 400 Kč nejpozději do 19. 8. 2024. Žalovaná uhradila žalobci pouze částku 12 523 Kč. Předmětná smlouva o zápůjčce je však absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle názoru soudu žalobce povinnost zkoumat řádně úvěruschopnost nedostál. Žalobce nepředložil soudu žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že prověřil úvěruschopnost žalované. Není tak zřejmé, z