24 C 106/2025-32 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Předmětem řízení k žalobě, došlé soudu dne , datum, , ve znění změny a částečného zpětvzetí žaloby ze dne , datum, , bylo zaplacení jistiny úvěru ve výši , částka, a zákonných úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vyplývajících ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , ve znění jejího dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, a dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, , IČO: , IČO, (postupitelem) jako úvěrujícím na straně jedné a žalovanou jako úvěrovaným na straně druhé, prostřednictvím webové stránky úvěrujícího www., Anonymizováno, .cz, na základě které úvěrující poskytl žalované ve dnech , datum, a , datum, peněžní prostředky v celkové výši , částka, . Žalobce sice tvrdil, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI a BRKI a úvěrové historie, žalobce však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích.2. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila.3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.4. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.5. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).7. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).10. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Soud vzal za prokázané a dospěl k závěru, že společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný uzavřeli s využitím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek úvěrujícího na adrese www., Anonymizováno, .cz) smlouvu o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , ve znění jejího dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, a dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), na základě které úvěrující poskytl ve prospěch žalované peněžní prostředky ve výši , částka, , které dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, převedl na bankovní účet žalované č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, vrátit a zaplatit úroky z úvěru v sazbě 0 % ročně ve výši , částka, do , datum, v celkové částce , částka, , dále zaplatit poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku ve výši , částka, , a dále se podle § 2048 o. z. žalovaná zavázala zaplatit úvěrujícímu v případě porušení své povinnosti zaplatit jakoukoli část závazku podle této smlouvy řádně a včas smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení (ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , z ověřovací platby žalované došlé na účet úvěrujícího , datum, , a z výpisů z bankovního účtu úvěrujícího ze dne , datum, a , datum, ). Společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru žalobci na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobce, v zastoupení úvěrujícího, o postoupení pohledávky vyrozuměl žalovanou dopisem ze dne , datum, , odeslaným dne , datum, , a zároveň sám požádal žalovanou o úhradu dlužné částky do tří dnů (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , a z poštovního podacího lístku ze dne , datum, ). Vzhledem k tomu, že , právnická osoba, jako úvěrující před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru prokazatelně neposuzoval úvěruschopnost žalované podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, dospěl soud k závěru, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Smlouva o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , ve znění jejího dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, a dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , je proto podle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť úvěrující poskytl žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ. Protože právní jednání úvěrujícího odporuje ZoSÚ jako právnímu předpisu, který zajišťuje veřejný pořádek ve spotřebitelských vztazích, považoval soud smlouvu o úvěru ze dne , datum, , ve znění jejího dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, a dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , za absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z., které zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Soud proto z důvodu