14 C 38/2026-22 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou, doručenou soudu dne , datum, , se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 115,33 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že původní věřitel společnost , právnická osoba, . poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný dále uvedl heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, kterou žalovaný odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný dokončil registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti, které žalobkyně dokládá spolu s návrhem. K ověření úvěruschopnosti žalovaný poskytl právnímu předchůdci žalobkyně výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy a současně byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně úvěruschopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaný výše uvedenými kroky dne , datum, uzavřel s žalobkyní Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 30 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný byl povinen splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 2. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, proto byl původním věřitelem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, . Žalovaný byl upomínán k úhradě i formou předžalobní výzvy, která byla žalovanému odeslána dne , datum, . Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 19 115,33 Kč, smluvní úrok, v kapitalizované výši 0 Kč a zákonný úrok z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti celého úvěru. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně společností , Anonymizováno, ., která ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, se společností , právnická osoba, . O postoupení pohledávky byl žalovaný informován oznámením o postoupení pohledávky.2. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v podání ze dne , datum, uvedla, že tato byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, a Databáze neplatných dokladů MVČR.3. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil a zůstal nečinný.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:6. Žalovaný dne , datum, prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobce , Anonymizováno, podepsal elektronicky prostřednictvím kódu, který byl předtím odeslán na jeho telefonní číslo , tel. číslo, o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému na účet číslo , č. účtu, bezúčelový spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč. Datum poskytnutí úvěru bylo sjednáno na , datum, . Strany si sjednaly úrokovou sazbu ve výši 40 % měsíčně. Způsob splácení byl sjednán tak, že úvěrovaný splácí každý měsíc, a to vždy nejpozději k 2. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu Úvěru může Úvěrovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. RPSN činila 5555,92 % ročně. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Součástí úvěrové smlouvy byly Obchodní podmínky (ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Na účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne , datum, připsána platba ve výši 20 000 Kč a dne , datum, platba ve výši 10 000 Kč (z výpisu s účtu , Anonymizováno, ze dne 3. 1. 2024a potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, – odchozí úhrada na účet č. , č. účtu, , pod VS: , var. symbol, ). Původní věřitel žalobkyně ke dni , datum, zesplatnil úvěr a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 77 176,79 Kč (ze zesplatnění úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Původní věřitel žalovaného postoupil pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., která ji následně postoupila žalobkyni, když původní věřitel žalobkyně o této skutečnosti vyrozuměl žalovaného (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ). Žalovaný byl předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dluhu do 3 dnů (z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a z podacího lístku ze dne , datum, ).7. Podle ustanovení § 2395 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytoval před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud uvedený skutkový stav, ve věci smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne , datum, , posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení 2395 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdce žalobkyně jednal při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb., zatímco žalovaný při uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud má za to, že předchůdce žalobkyně posuzoval schopnost žalovaného splatit úvěr řádně, když vycházel z toho, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy čistý příjem ve výši 27 351 Kč měsíčně a měsíční výdaje ve výši 4 860