22 C 14/2026-26 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 7. 1. 2026 domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 4 500 Kč. Žalobu odůvodnil tvrzením, že uzavřel s žalovaným prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce dne 22. 3. 2024 poskytl žalovanému celkem částku 10 000 Kč na účet číslo , č. účtu, pod VS , var. symbol, , kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Předmětem žaloby je tak nárok žalobce na zůstatek nesplacené jistiny v částce 10 000 Kč, smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 000 Kč, smluvní pokuta za prodlení se splácením úvěru ve výši 4 500 Kč a zákonný úrok z prodlení z jistiny.2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 16. 1. 2026, č.j. 22 C 14/2026-9 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet každý jednotlivý úvěr včetně příslušenství.3. Žalobce ve svém vyjádření ze dne 18. 2. 2026 uvedl, že úvěruschopnost žalovaného posuzoval na základě údajů sdělených žalovaným a také lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Žalovaný odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit a že řádně zvážil své možnosti. Příjem žalovaného byl doložen dokladem o tom, že mu plyne pravidelný finanční příjem z titulu zaměstnání u zaměstnavatele , právnická osoba, . ve výši 25 170 Kč v měsíci lednu 2024 a ve výši 26 883 Kč v měsíci únoru 2024. Žalobce ověřoval úvěruschopnost výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji s ponecháním 10 % rezervy rozdílu mezi doložitelnými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:7. Ve smlouvě o úvěru č. , hodnota, podepsané dne 22. 3. 2024 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalobce zavázal poskytnout z účtu č. , č. účtu, žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 20 000 Kč na účet žalovaného číslo , č. účtu, . Úvěr byl poskytnut bez konkrétního účelu, na dobu neurčitou. Úvěr byl nezajištěným, bezhotovostním úvěrem s pravidelným splácením úroků s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr). Smlouva o úvěru trvá do doby úplného splacení jistiny úvěrovaným. U každé platby se žalovaný zavázal uvádět variabilní symbol , var. symbol, . Smluvní strany si sjednaly, že úvěr bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně. Úvěrovaný splácí každý měsíc, nejpozději k 21. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru může úvěrovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Sjednané náklady na úvěr odpovídají roční procentní sazbě ve výši 5532,56 %. Celková částka k úhradě se skládá z výše úvěru a úroku a odvisí tak od doby, po kterou bude úvěrovaný čerpat a způsobu splácení. Úvěr má podobu tzv. revolvingového úvěru. Úvěrovaný může po celou dobu trvání smlouvy žádat o poskytnutí prostředků opakovaně, ovšem vždy pouze tak, aby celková výše jistiny dosahovala maximálně výše limitu. V případě prodlení s plněním povinností a porušení podmínek smlouvy, a dále v případě, že bylo vůči úvěrovanému zahájeno soudní řízení, jehož předmětem je úpadek, je úvěrující oprávněn úvěrovanému ukončit oprávnění čerpat úvěr. V případě prodlení úvěrovaného s plněním je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Žalovanému byla na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, vyplacena dne 22. 3. 2024 částka ve výši 10 000 Kč (z potvrzení o provedené platbě ze dne 30. 12. 2023, z dopisu České spořitelny a.s. ze dne 23. 10. 2025 a ze sdělení Raiffeisen bank a.s. ze dne 28. 1. 2026). Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto žalobce úvěr dne 22. 7. 2024 zesplatnil v celkové částce 30 388 Kč a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 3 dnů (ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ). Celkem tedy žalovaný načerpal za první měsíc doby čerpání částku 10 000 Kč, která se dle čl. II bodu 2.1.6. úvěrové smlouvy úročí 40 % úrokem. Dopisem ze dne 19. 10. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 35 911,87 Kč do tří dnů (z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 10. 2025 včetně podacího lístku). Za měsíc leden 2024 měl žalovaný čistý měsíční příjem 25 170 Kč a za měsíc únor 2024 příjem 26 883 Kč (z výplatnic za měsíce 1,2/2024). V žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že je svobodný a bydlí v pronájmu. Měsíční příjmy uvedl ve výši 25 388 Kč a měsíční výdaje ve výši 4 860 Kč (z žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, ).8. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku poskytl v prvním měsíci čerpání žalovanému celkem částku v celkové výši 10 000 Kč, kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Čerpanou částku žalobce úročil úrokovou sazbou 40 % měsíčně. Vzhledem k prodlení žalovaného vyúčtoval žalobce žalovanému dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za období od 26. 7. 2024 do 19. 10. 2025. Žalovaný na předmětný úvěr neuhradil ničeho. Dopisem ze dne 19. 10. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného.9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).10. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16.