22 C 17/2026-35 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 1. 2026 doplněnou podáním ze dne 4. 2. 2026 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 26 277,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 727 Kč od 1. 9. 2023 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, s žalovanou dne 3. 9. 2019 uzavřel smlouvu o spotřebitelském č. , hodnota, . Smlouvou o úvěru byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Nedílnou součástí byl Sazebník. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami spolu se sjednaným úrokem ve výši 17,8 % ročně v 84 měsíčních splátkách po 671 Kč. První splátka byla splatná 30. den ode dne čerpání úvěru, každá další splátka byla splatná vždy ve stejný den každého následujícího měsíce. Při prodlení s placením nejméně dvou splátek v dohodnutém termínu nebo jedné splátky po dobu trvající déle než tři měsíce byl právní předchůdce oprávněn od úvěrové smlouvy odstoupit a zároveň požadovat okamžité splacení úvěru. Na předmětný úvěr nebylo plněno a právní předchůdce žalobce s účinností ke dni 31. 8. 2023 od úvěrové smlouvy odstoupil. Žalovaná částka představuje Žalovaná částka představuje neuhrazenou jistinu ve výši 21 727 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 100 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, pojistné ve výši 264 Kč a smluvní úrok ve výši 1 686,20 Kč. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalobce uvedl, že ji právní předchůdce žalobce posoudil s odbornou péčí na základě informací získaných z databází, z vlastních systémů a s vynaložením maximálního úsilí.2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 22. 1. 2026, č.j. 22 C 17/2026-8 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet úvěr včetně příslušenství.3. Žalobce v podání doručeném dne 4. 2. 2026 doplnil, že právní předchůdce ověřil totožnost žalované z občanského průkazu, provedl interní analýzu, lustraci v registrech a databázích. Od žalované získal informaci, že její čistý příjem činí 20 000 Kč, náklady na bydlení představují částku 5 500 Kč, když bydlí ve vlastním bytě spláceném hypotékou od roku 2012, další splátky úvěrů a půjček tvoří částku 1 500 Kč měsíčně, je svobodná a nemá vyživovací povinnost. Z prověření pohybů na běžném účtu žalované č. , č. účtu, právní předchůdce žalobce zjistil za měsíc červenec 2019 čistý příjem žalované od společnosti , právnická osoba, Žalobce dále uvedl, že žalovaná uhradila ve splátkách částku 23 485 Kč.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.5. Soud ve věci nařídil jednání na den 31. 3. 2026, ke kterému se dostavili oba účastníci. Žalobce setrval na svém stanovisku, žalovaná prostřednictvím svého zmocněnce uvedla, že právní předchůdce žalobce vůbec nezjišťoval její možnosti splácet úvěr. Nebyly ověřeny vůbec další splátky žalované, se kterými již byla žalovaná v době uzavírání úvěrové smlouvy v mínusu. Žalovaná měla celkem tři úvěry, dále hypotéku a její mzda byla okolo 20 000 Kč. Úvěr byl splácen z firemních peněz, neboť žalovaná na splácení neměla. Žalovaná má finanční problémy, které chce řešit insolvencí. Žalovaná požadovala přiznat pouze zbylou dlužnou částku. Žalobce se bránil, že v rámci posouzení úvěruschopnosti byla zohledněna splátka hypotéky ve výši 6 000 Kč a dále splátka úvěru ve výši 4 000 Kč.6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru se zavázal poskytnout žalované jako klientovi spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit celkovou částku 52 675 Kč v 84 měsíčních splátkách ve výši 671 Kč, když do splátky úvěru ve výši 671 Kč byla započítána i splátka pojistného ve výši 44 Kč měsíčně za sjednané pojištění. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 17,80 % a RPSN ve výši 19,33 %. Datum první splátky bylo sjednáno na 30. den ode dne čerpání úvěru (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, Cofiklasik a z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce ověřil totožnost žalované z občanského průkazu (z Fotokopie občanského průkazu). Žalovaná uhradila poslední splátku dne 13. 2. 2023, celkem na splátkách uhradila částku 23 485 Kč (z Rozkladu splátek). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěrových splátek, ani přes výzvu, kde jí byla poskytnuta lhůta 30 dnů dluh neuhradila, proto právní předchůdce žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, která byla ke dni 1. 8. 2023 vyčíslena na 26 277,20 Kč (z Odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne 1. 8. 2023). Výzva k úhradě byla žalované odeslána dne 3. 8. 2023 (z Podacího archu). Právní předchůdce žalobce , právnická osoba, . postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze ne 23. 6. 2025 (z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 23. 6. 2025). Právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 33 186,35 Kč do 20. 10. 2025 (z Předžalobní upomínky ze dne 10. 10. 2025). Předžalobní upomínka byla doručena žalované dne 15. 10. 2025 (ze Sledování zásilek). Právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru ověřil totožnost žalované z občanského průkazu a provedl lustraci v dostupných databázích např. SOLUS, CEE, CRIF … Zjistil, že žalovaná hradí měsíčně splátku hypotéky ve výši 6 218 Kč a splátky úvěrů ve výši 4 263 Kč a její čistý měsíční příjem je 20 136 Kč. Uvedené informace právní předchůdce žalobce zjistil z výpisu z běžného účtu žalované. Rozdíl příjmů a výdajů tak u žalované činil 9 655 Kč (ze Zprávy o posouzení úvěruschopnosti). Právní předchůdce žalobce měl k dispozici výpis z běžného účtu žalované č. , č. účtu, za červenec 2019. Na účtu byl počáteční zůstatek mínus 5 824,22 Kč a konečný zůstatek mínus 2 807,38 Kč. Dne 19. 7. 2019 je identifikována příchozí platba od úvěrové společnosti (, právnická osoba, .) ve výši 22 795 Kč, dále příjem tvořila částka 20 136 Kč od zaměstnavatele ve výši 20 136 Kč (z Výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, ).7. Soud shrnuje skutkový stav takto: Právní předchůdce žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru umožnil žalované čerpat úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že se zavázala uhradit celkovou částku 52 675 Kč v 84 měsíčních splátkách ve výši 671 Kč včetně poplatku za sjednané pojištění. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 17,80 % a RPSN ve výši 19,33 %. Žalovaná splatila částku 23 485 Kč. Žalovaná neplnila závazky ze sjednané úvěrové smlouvy. Právní předchůdce žalobce ke dni 31. 8. 2023 úvěr zesplatnil, vyzval žalovanou k úhradě a následující den se žalovaná dostala do prodlení s placením celého úvěru. Před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdce žalobce provedl proces ověřování úvěruschopnosti žalované. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce.8. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud smlouvu o úvěru jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovanou jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.9. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.10. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebitel