22 C 395/2025-40 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce se domáhal zaplacení pohledávky ve výši 72 117,93 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 76 927,74 Kč od 6. 10. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 809,81 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč vyplývající ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 3. 2003. Tvrdil, že na základě této smlouvy, sjednané elektronicky prostřednictvím klientské zóny, se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 80 000 Kč. Úroky úvěru pak měl žalovaný hradit v měsíčních splátkách ve výši 3 461 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný svým smluvním závazkům nedostál, neboť řádně a včas neuhradil splátku splatnou dne 15. 6. 2025. Žalovaný však nereagoval ani na zasílané upomínky, a tak žalobce přistoupil dne 21. 9. 2025 k zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného k úhradě neuhrazené úvěrové jistiny a nákladů právního zastoupení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ani poté uhrazena, domáhal se žalobce zaplacení dlužné částky ve výši 72 117,93 Kč s příslušenstvím soudní cestou.2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 13. 11. 2025, č.j. 22 C 395/2025-8 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství.3. Žalobce v podání ze dne 21. 11. 2025 doplnil svá tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti u žalovaného. Uvedl, že posoudil schopnost žalovaného splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru dle podepsaného Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce si od žalovaného vyžádal kopii občanského průkazu, 3 x výpis z bankovního účtu na jméno spotřebitele a doklad o příjmu. Žalobce dále posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr na základě výpisu z insolvenčního rejstříku (pro zjištění, zda proti spotřebiteli není nebo v minulosti nebylo vedeno insolvenční řízení), výpisu z centrální evidence exekucí, výpisu z obchodního rejstříku zaměstnavatele spotřebitele, výpisu z registru SOLUS – bez negativního záznamu a databáze odcizených dokladů – bez záznamu. Finanční situace žalovaného za měsíc byla následující: průměrný příjem činil 22 967 Kč, náklady na bydlení činily 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky činily 1 500 Kč a finanční zůstatek žalovaného činil 13 006 Kč.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:7. Žalobce se ve smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 3. 2023 zavázal poskytnout žalovanému jako spotřebiteli úvěr ve splátkách tak, že, že částka 23 771 Kč bude vyplacena na účet žalovaného č. , č. účtu, , částka 41 729 Kč bude vyplacena na úhradu předchozího závazku, který vyplývá ze smlouvy č. , hodnota, ze dne 28. 2. 2023 do 10 dnů poté, co žalovaný předloží dokumentaci, a částka 14 500 Kč bude použita na náklady spojené s vyřízením úvěru. Celkovou dlužnou částku ve výši 154 484 Kč se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 461 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců a celková částka byla splatná ke dni 15. 12. 2029, zápůjční úroková sazba činila 24,84 % ročně a RPSN 39,97 % ročně (ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ). Žalovaný si dále ve smlouvě o zřízení Doplňkové služby PODPORA, jež tvořila přílohu č. 2 smlouvy o úvěru, zřídil doplňkovou službu PODPORA, za kterou se zavázal uhradit žalobci částku 94 608 Kč v měsíčních splátkách ve výši 1 314 Kč (ze Smlouvy o zřízení Doplňkové služby PODPORA). Dle sdělení žalobce uhradil žalovaný celkem splátek po 3 461 Kč, tedy částku 48 454 Kč. Žalobce převedl na účet č. , č. účtu, dne 6. 3. 2023 částku 41 729 Kč (z Detailu pohybu-platba převodem uvnitř banky). Žalobce převedl na účet č. , č. účtu, dne 6. 3. 2023 částku 23 771 Kč (z Detailu pohybu-platba převodem uvnitř banky). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě splátky ve výši 3 961 Kč, která byla splatná dne 15. 6. 2025 (z Upomínky č. 1 ze dne 20. 6. 2025). Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné splátky (3 461 Kč) a nákladů (2x 500 Kč) a upozorňoval na možnost zesplatnění úvěru (z Upomínky č. 2 ze dne 20. 6. 2025). Žalobce ke dni 21. 9. 2025 úvěr zesplatnil v celkové částce 87 267,74 Kč a vyzval žalovaného k úhradě do 5. 10. 2025. Celková dlužná částka byla vyčíslena na částku 87 267,74 Kč a sestávala z dlužné jistiny ve výši 72 117,93 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 809,81 Kč, nákladů na upomínání ve výši 1 000 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 9 340 Kč (z předžalobní upomínky, zesplatnění úvěr a oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 21. 9. 2025). Čistá mzda žalovaného v měsíci listopad 2022 činila 24 653 Kč, za prosinec 2022 činila 2 4176 Kč a za leden 2023 činila 9 953 Kč (z výplatní pásky za měsíc listopad 2022 až leden 2023). Žalovaný měl zřízen běžný účet č. , č. účtu, , který k 1. 12. 2022 vykazoval zůstatek 669,54 Kč, k 2. 1, 2023 zůstatek 7 378,78 Kč a ke dni 1. 2. 2023 zůstatek 332,25 Kč (z výpisů z běžného účtu žalovaného). V Registru platebních informací, insolvenčním rejstříku, v rejstříku SOLUS nebyl žádný záznam o žalovaném (z Registru platebních informací ze dne 28. 2. 2023, z výpisu insolvenčního rejstříku a registru SOLUS).8. Soud shrnuje skutkový stav takto. Žalobce jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako dlužník podepsali dne 3. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru a smlouvu o poskytování doplňkové služby PODPORA. Žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru poskytl žalovanému jako dlužníkovi na účet částku 23 771 Kč a částku 41 729 Kč vyplatil na úhradu předchozího závazku žalovaného. Částka 14 500 Kč byla použita na náklady spojené s vyřízením úvěru. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně poplatku za zřízenou doplňkovou službu PODPORA v pravidelných 72měsíčních splátkách ve výši 3 461 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Žalovaný uhradil ve splátkách celkem 48 454 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce provedl proces ověřování úvěruschopnosti žalovaného a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaného jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).10. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se