22 C 40/2026-16 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou 29. 1. 2026 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 45 402,67 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 468,95 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 755,17 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 38 998,65 Kč od 30. 9. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 38 098,65 Kč od 30. 9. 2025 do zaplacení. Žalobce v žalobě a v jejím doplnění ze dne 25. 2. 2026 tvrdil, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalovaný uzavřeli dne 23. 8. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen úvěrová smlouva), na základě které umožnil žalovanému čerpat bezúčelový úvěr i opakovaně až do výše 40 000 Kč bezhotovostně na bankovní účet. Žalovaný vyčerpal částku 40 504,23 Kč. Žalovaný se zavázal hradit ve prospěch právního předchůdce žalobce minimální měsíční platby do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Rozpis plateb byl žalované dostupný na účtu , Anonymizováno, , o čemž byl žalovaný vyrozuměn emailem. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy o úvěru a dostal se do prodlení s úhradou dlužné částky. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě. Žalovaný dlužnou částku neuhradil a úvěr byl ke dni 8. 6. 2025 zesplatněn. Žalovaný uhradil částku 13 058,67 Kč do postoupení pohledávky, po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 29. 9. 2025 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k postoupení pohledávky na žalobce s účinností ke dni 29. 9. 2025. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 38 098,65 Kč, úrok ve výši 6 404,02 Kč za dobu do zesplatnění, úrok ve výši 2 755,17 Kč za dobu od 9. 6. 2025 do 29. 9. 2025, úrok z prodlení ve výši 1 468,95 Kč za dobu od 9. 6. 2025 do 29. 9. 2025, úrok ve výši 12 % ročně z částky 38 098,65 Kč od 30. 9. 2025 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 38 998,65 Kč od 30. 9. 2025 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval žalobce žalovaného k plnění.2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 17. 2. 2026, č.j. 22 C 40/2026-9 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet každý jednotlivý úvěr včetně příslušenství.3. V podání ze dne 25. 2. 2026 žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce vzal v potaz sociální a demografická data, informace z interních databázích a externích registrů, když ověřil závazky žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací. Právní předchůdce žalobce zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů, a to zejména výpisem z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu. Byly rovněž vyhodnoceny transakce na účtu.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:Žalovaný požádal na internetové stránce právního předchůdce žalobce , právnická osoba, , IČO , IČO, , Anonymizováno, o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Po ověření totožnosti žalovaného a zřízení online účtu , Anonymizováno, právní předchůdce žalobce žádost akceptoval. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě Kreditní linky s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanoveného stropu spotřebitelského úvěru na částku 40 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, . Doba trvání spotřebitelského úvěru byla uzavřená na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal hradit minimální měsíční platby vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Právní předchůdce žalobce byl povinen sdělit žalovanému každý kalendářní měsíc rozpis plateb. Zápůjční úroková sazba byla 54 %, RPSN 70,81 % ročně. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku 52 938,48 Kč. Součástí smlouvy o úvěru se staly Smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. V případě opožděných plateb se žalovaný zavázal hradit náklady ve výši 300 Kč za každou zaslanou upomínku (ze Smlouvy č. , hodnota, a Standardních informací o spotřebitelském úvěru). Žalovaný převodem na bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, čerpal dne 23. 8. 2024 úvěr ve výši 35 000 Kč, dne 28. 8. 2024 úvěr ve výši 5 000 Kč a dne 13. 11. 2024 úvěr ve výši 504,23 Kč (z Potvrzení o provedení transakcí). Žalovaný uhradil na úvěr celkem částku13 058,67 Kč (z Přehledu plateb). Právní předchůdce žalobce upomenul žalovaného k úhradě částky 5 608,37 Kč (z Upomínky ze dne 4. 5. 2025), kde byl žalovaný zároveň upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Právní předchůdce žalobce dne 29. 9. 2025 postoupil pohledávku ze Smlouvy na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem (z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2025 včetně Seznamu pohledávek a podacího lístku ze dne 14. 11. 2025). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 42 016,81 Kč do 15. 1. 2026 dopisem odeslaným dne 31. 12. 2026 (z Předžalobní upomínky ze dne 31. 12. 2026 včetně podacího lístku).7. Soud shrnuje skutkový závěr takto:Žalovaný od právního předchůdce žalobce obdržel převodem na účet při platby ve výši 35 000 Kč, ve výši 5 000 Kč a ve výši 504,23 Kč, celkem tedy částku 40 504,23 Kč, a to na základě písemné dohody označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalovaný nehradil řádně a včas sjednané splátky a úvěr byl ke dni 8. 6. 2025 zesplatněn. Na tento nárok žalobce žalovaný uhradil celkem částku 13 058,67 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku za žalovaným, když postoupení pohledávky následně oznámil žalovaného a vyzval jej k úhradě dlužné částky. Žalobce dále vyzval žalovaného k úhradě žalované částky v předžalobní výzvě.8. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).9. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému