22 C 401/2025-18 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 11. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 18 264,11Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 404,72 Kč od 14. 6. 2025 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že s žalovanou dne 12. 2. 2025 uzavřel distančním způsobem na internetových stránkách , Anonymizováno, Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 20 500 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách podle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek, když první splátka byla splatná dne 14. 3. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 5. 8. 2026. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, . Žalobce před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost, a to zjišťováním informací od žalované a dotazy do příslušných registrů. Případně žalobce vycházel z předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila částku 25 000 Kč. Úvěr byl žalované vyplacen na účet č. , č. účtu, dne 12. 2. 2025 v částce 8 000 Kč. Žalovaná si dle čl. VII odst. 4 Smlouvy zvolila volitelnou službu „Klidné spaní” za poplatek ve výši 80,52 Kč a „Presto” za poplatek 165 Kč. Žalovaná se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy zavázala zaplatit poplatek za vyplacení úvěru ve výši 1,99 %. Podle čl. VII. odst. 3 a čl. VI Smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek úvěru, proto žalobce úvěrovou smlouvu vypověděl, o čemž informoval žalovanou emailem dne 13. 6. 2025. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splácením celého úvěru dne 14. 6. 2025. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení požaduje dále žalobce po žalovaném podle čl. VIII odst. 1 Smlouvy smluvní pokutu za prvních 90 dnů prodlení, tj. smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru za dobu od 15. 3. 2025 do 13. 6. 2025, tedy smluvní pokutu kapitalizovanou v částce 145 Kč. Žalobce odeslal předžalobní výzvu žalované dne 17. 10. 2025.2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 19. 11. 2025, č.j. 22 C 401/2025-8 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet úvěr včetně příslušenství.3. Žalobce v podání ze dne 31. 12. 2025 doplnil svá tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti u žalované. Uvedl, že u žalované nejprve zjistil celkový počet členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje při žádosti o úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem a ověřené čisté příjmy. Výši čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 15 525 Kč ověřil výpisem z bankovního účtu. Dále žalobce ověřil žalovaného v dalších registrech (Centrální evidence obyvatel, insolvenční rejstřík atd.). Žalobce tak dospěl k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splatit. Žalobce rovněž sdělil, že žalovaná nezaplatila na dluh ničeho.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.6. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobce ověřil totožnost žalované prostřednictvím bankovní identity a následně žalovaná podepsala dne 12. 2. 2025 na internetových stránkách žalobce , Anonymizováno, smlouvu o úvěru s postupným čerpáním. Žalobce se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním až do částky 20 500 Kč za poplatek ve výši 1,99 % z čerpané částky. Úroková sazba byla sjednána jako pevná denní ve výši 1,016 %. Žalovaná si zvolila doplňkovou službu „Klidné spaní” a „Presto”. Žalovaná se zavázala splatit první denní splátku dne 14. 3. 2025 a další denní splátky až do 6. 8. 2026 podle rozpisu (z Předpisu denních splátek). Datum splatnosti celého úvěru byl sjednán na den 5. 8. 2026. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru „, Anonymizováno, ” č. , hodnota, a z Autorizace ověření totožnosti). Žalobce poskytl žalované na účet č. , č. účtu, dne 12. 2. 2024 částku 8 000 Kč (z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Pro případ prodlení se zaplacením jistiny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny až do zaplacení (z čl. VIII odst. 1 Smlouvy o úvěru). Žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky (z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 8. 10. 2025). Před uzavřením smlouvy žalobce posuzoval úvěruschopnost žalované (z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalovaného) podle určených podmínek (z Obecných principů posuzování-Jiné_creditworthiness.pdf). Žalobce měl k dispozici informace o příchozích a odchozích platbách žalované z automatizovaného systému Kontomatik za dobu od 26. 11. 2024 do 5. 2. 2025 (z výpisu z běžného účtu-Kontomatik).7. Soud posoudil smlouvu o úvěru jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovanou jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.8. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.16. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele