22 C 405/2025-33 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12. 11. 2025 doplněnou podáním ze dne 5. 12. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 65 535,04 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 103,36 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 881 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 65 535,04 Kč od 18. 3. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky 65 535,04 Kč od 18. 3. 2025 do zaplacení, a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno, , a.s.) a žalovanou došlo dne 15. 8. 2019 k uzavření Smlouvy o půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 1 669 Kč, když první splátka byla splatná dne 15. 9. 2019. Úroková sazba byla sjednána jako neměnná ve výši 15,90 % ročně. Žalovaná nesplácela závazek řádně a včas, proto došlo ke dni 17. 3. 2025 k zesplatnění úvěru. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy se staly Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky splátkového úvěru a Sazebník. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 7. 2025 došlo s účinností ke dni 30. 7. 2025 k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Za období od postoupení pohledávky do podání žaloby žalovaná uhradila 107 466,42 Kč. Žalovaná částka ve výši 65 535,04 Kč představuje neuhrazenou jistinu. Žalovaná byla předžalobní upomínkou vyzvána k úhradě žalované částky.2. V podání ze dne 5. 12. 2025 žalobce uvedl, že s odkazem na Protokol o prověření úvěruschopnosti posoudil úvěruschopnost žalované za použití standardních schvalovacích postupů s využitím interních a externích datových zdrojů. Žalobce tvrdil, že byla posuzována tzv. tvrdá kritéria (aktuální dluhy, negativní záznamy…), informace z externích úvěrových zdrojů za současného zohlednění příjmů a výdajů žalované. Výsledkem byl celkový skóring žalované, na základě kterého následně došlo ke schválení úvěru. Žalobce dále uvedl, že žalovaná uhradila na předmětnou pohledávku částku 107 466,42 Kč.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.4. Soud ve věci nařídil jednání. Žalovaná se k jednání nedostavila, omluvu ani žádost o odročení jednání soud neevidoval. Doručení předvolání k jednání bylo u obou účastníků vykázáno včetně lhůty k zachování přípravy k jednání.5. Soud tedy projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti žalované.6. Žalobce trval na podané žalobě a na výzvu soudu sdělil, že k procesu prověřování úvěruschopnosti, zejména ke zkoumání výdajů u žalované již nebude ničeho doplňovat, jelikož má za to, že byla prověřena řádně.7. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:8. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce původně , právnická osoba, . a žalovanou došlo dne 15. 8. 2019 k uzavření smlouvy o půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované bezúčelový úvěr do výše 100 000 Kč. Úvěr byl sjednán s roční pevnou úrokovou sazbou ve výši 15,90 %, roční procentní sazba nákladů pak byla sjednána ve výši 17,09 % ročně. První splátka byla splatná dne 15. 9. 2019. Žalovaná se zavázala úvěr hradit v 120 měsíčních splátkách ve výši 1 669 Kč (z Návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, a z Akceptace návrhu smlouvy o půjčce č. , hodnota, ). Právní předchůdce žalobce poskytoval žalované od 15. 8. 2019 bankovní služby (z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb). Na účet žalované č. , č. účtu, byla dne 15. 8. 2019 připsána částka ve výši 100 000 Kč (z Výpisu z účtu č. , č. účtu, za srpen 2019). Žalovaná neplnila svůj závazek řádně a včas, proto právní předchůdce žalobce úvěr ke dni 17. 3. 2025 zesplatnil v částce 70 519,40 Kč a vyzval žalovanou k okamžité úhradě dluhu (z Prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu). Právní předchůdce žalobce dne 28. 7. 2025 postoupil pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobce (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2025 a z potvrzení úplaty). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem (z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 4. 8. 2025). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 79 475,86 Kč do 23. 10. 2025 dopisem odeslaným dne 8. 10. 2025 (z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 8. 10. 2025 včetně podacího lístku). Žalovaná uhradila celkem částku 107 466,42 Kč (z tvrzení žalobce). Žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, je zaměstnaná s příjmem ve výši 22 637 Kč. Výdaje na živobytí představují částku 5 000 Kč a další náklady představují částku 1 000 Kč. Právní předchůdce žalobce z těchto údajů od žalované uzavřel, že celková pravděpodobnost splácení úvěru u žalované je ve výši 98,68 % (z Identifikace žádosti). O žalované nebyla zjištěna žádná negativní informace (ze Vstupu konsolidovaného blacklistu). Právní předchůdce žalobce posoudil u žalované tzv. tvrdá kritéria (interní a externí dluhy, negativní záznamy, exekuce atd)., další informace z externích úvěrových registrů se zohledněním deklarovaného příjmu (22 637 Kč), který ověřil s využitím komplexního statistického nástroje a dále zohlednil deklarované výdaje ve výši 11 380 Kč. Po vyhodnocení právní předchůdce žalobce dospěl k závěru, že žalované zbývá částka 11 257 Kč a je proto schopna poskytnutý úvěr řádně splácet (z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta).9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.10. Soud shrnuje skutkový závěr takto:Žalovaná od právního předchůdce žalobce obdržela na účet dne 15. 8. 2019 částku ve výši 100 000 Kč, kterou se zavázala vrátit ve 120 měsíčních splátkách ve výši 1 669 Kč se sjednaným úrokem 15,90 % ročně. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením. Ke dni 17. 3. 2025 došlo k okamžitému zesplatnění dluhu. Na tento nárok žalobce žalovaná uhradila 107 466,42 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku za žalovanou, když postoupení pohledávky následně oznámil žalované a vyzval ji k úhradě dlužné částky. Žalobce dále vyzval žalovanou k úhradě žalované částky v předžalobní výzvě.11. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovanou jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen ZoSÚ).12. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořáde