22 C 444/2025-21 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobce jakožto právní nástupce původního věřitele , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, se žalobou doručenou dne 12. 12. 2025 domáhal po žalované zaplacení částky 14 496 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 200,11 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdil, že původní věřitel , Anonymizováno, , právnická osoba, . uzavřel dne 28. 2. 2024 prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, .cz s žalovanou smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč se splatností nejprve dne 29. 3. 2024, následně na základě uzavřeného dodatku ze dne 22. 7. 2024 došlo k prodloužení splatnosti až na den 1. 8. 2024. Žalovaná částka ve výši 14 496 Kč představuje jistinu ve výši 10 000 Kč, poplatek ve výši 4 200,11 Kč a dále úrok ve výši 295,89 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 1. 9. 2025 uzavřenou mezi původním věřitelem , Anonymizováno, , právnická osoba, ., a žalobcem došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalované žalobce tvrdil, že původní věřitel lustroval žalovanou ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI A NRKI. Právní zástupce žalobce odeslal dne 10. 9. 2025 žalované předžalobní upomínku.2. Žalobce v podání ze dne 2. 2. 2026 zopakoval, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací ve veřejných registrech a údajů na www.ispis.cz. Žalobce dále uvedl, že původní věřitel ověřoval úvěruschopnost u žalované výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy klientům je ponechána rezerva 10 %, která se musí rovnat minimálně životními minimu, které činilo 4 860 Kč.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Česká spořitelna, a.s. v přípisu sdělila dne 14. 1. 2026 na výzvu soudu, že na běžný účet číslo , č. účtu, evidovaný na jméno žalované (majitelka účtu) identifikují příchozí platbu dne 28. 2. 2024 ve výši 10 000 Kč.6. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalovaná dne 28. 2. 2024 prostřednictvím webové stránky právního předchůdce žalobce , Anonymizováno, , právnická osoba, . , Anonymizováno, podepsal elektronicky prostřednictvím kódu , Anonymizováno, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, . Právní předchůdce žalobce smlouvu podepsal jako poskytovatel úvěru (úvěrující), žalovaná byla označena jako úvěrovaná. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 4 200,11 Kč a sjednaným úrokem ve výši 295,89 Kč do 30 dnů od odeslání finančních prostředků (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ). Žalovaná sdělila právnímu předchůdci žalobce, že je důchodkyně s příjmem 21 759 Kč a její měsíční výdaje jsou ve výši 5 000 Kč (z Úvěruschopnosti klienta k půjčce č. , hodnota, ). Právní předchůdce žalobce , Anonymizováno, , právnická osoba, . poskytl žalované na účet číslo , č. účtu, dne 28. 2. 2024 částku 10 000 Kč (ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 14. 1. 2026 a z Potvrzení o provedení transakce ze dne 28. 2. 2024). Doba splatnosti byla po dohodě stanovena až na den 1. 8. 2024 (z Dodatku ke smlouvě o půjčce ze dne 22. 7. 2024). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 9. 2025 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 10. 9. 2025 (z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, z Oznámení o postoupení pohledávek). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou ze dne 10. 9. 2025 (z Výzvy k úhradě před podáním žaloby).7. Původní věřitel žalované (, Anonymizováno, , právnická osoba, .) a žalovaná podepsali prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, smlouvu o úvěru, na základě které poskytl původní věřitel žalované převodem na účet částku 10 000 Kč za poplatek ve výši 4 200,11 Kč a úrok ve výši 295,89 Kč. Splatnost byla sjednána na den 1. 8. 2024. Žalovaná na úvěr nezaplatila ničeho. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobce a zároveň i vyzvána k jejímu okamžitému vrácení.8. Soud posoudil smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalované jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).9. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.20. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučníh